Jen tři dny zbývají do skončení sklizně Zemědělské společnosti Pobečví v Rokytnici u Přerova. Kombajny vyjely do polí v polovině července a žně v těchto dnech vrcholí. Problémem je stejně jako jinde sucho.

Zahoření fotovoltaických panelů na střeše garáží v Polkovicích, neděle 23. července 2023.
V Polkovicích hořela střecha z fotovoltaických panelů. Škoda je přes tři miliony

„Potřebovali bychom, aby aspoň trochu zapršelo. Stačilo by, kdyby spadlo 40 až 50 milimetrů srážek. Kukuřice, cukrovka i brambory vodu nekompromisně potřebují,“ líčí agronom Zemědělské společnosti Pobečví v Rokytnici u Přerova Jaroslav Mackovík.

Zemědělcům zbývá do skončení sklizně pár dní

„Z velké části jsme hotovi. Máme pod stodolou řepky ozimé a jarní ječmeny, ale také část ozimé pšenice. U ječmene budou výnosy průměrné - 6 až 7 tun z hektaru, u řepky, která už je sklizená, je to také průměr - 4 tuny. Úroda tedy nebude nejhorší, ale ani nejlepší,“ poznamenal.

Kvalita zrna je podle něj v různých oblastech rozdílná. „Tam, kde bylo více vody - což je třeba oblast kolem Želatovic, je dobrá. Tam, kde dozrávalo v suchu, je to horší. V trojúhelníku Prostějov, Přerov, Olomouc prší vždy velmi málo,“ popsal svou zkušenost Jaroslav Mackovík. Kromě sucha podle něj potrápili zemědělce také hraboši, a to především v části Citovska na Přerovsku.

Kombajny brázdí pole také u Kokor

„Jedeme plnou parou vpřed a řepku máme hotovou. Teď jdeme do pšenic a čekají nás sladovnické ječmeny. Do skončení sklizně zbývá něco přes týden,“ přiblížil předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.

Sucho, které panuje celé léto, má pro zrno i jednu výhodu. „Nebudou tam plísně a patogeny, které představují pro mlynářskou a sladovnickou kvalitu vždy problém. S hodnocením kvality bych tedy ještě počkal. Výnosy budou průměrné - u řepky se budou točit kolem 4 tun z hektaru, u pšenice je to 6 až 7 tun a ječmeny odhadujeme kolem šesti,“ upřesnil.

Tropické teploty nesvědčí chmelu

Vysoké teploty a minimum srážek dělají vrásky na čele také pěstitelům chmele. Dlouhodobé horko a sucho podle nich této plodině vůbec nesvědčí. Pěstitelé na Přerovsku proto s obavami očekávají, jaký průběh počasí bude v následujících dnech. Do sklizně chmele se hodlají pustit zhruba za měsíc.

„Stav porostu není zatím žádná sláva. Na plodině se podepsal studený duben a květen, v červnu zase deficit srážek a v červenci udeřily tropy, které chmelu vůbec nesvědčí. Chmel nedorostl, nenasadil pazochy. Vršky jsou řidší. Teď záleží na tom, zda se z květů stanou šišky menší nebo větší,“ popsal agronom ze společnosti Agras Želatovice Ivo Macháček.

Pomohou i brigádníci z Bulharska

Určit přesný termín sklizně podle něj zatím nelze. Agras Želatovice pěstuje chmel na výměře 35 hektarů. Jde o odrůdy Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant. Na sklizni se tam budou podílet stálí zaměstnanci a také brigádníci z Bulharska.

Z dlouhotrvajících vysokých teplot mají obavy také pěstitelé chmelu v Prosenicích. „Porost nevypadá špatně, ale jestli budou přervávat horka, na kvalitě se to negativně projeví,“ zhodnotil Martin Rypar, agronom Moravské prosenické společnosti, která letos pěstuje chmel na 85 hektarech. Také tento zemědělský podnik očekává pomoc brigádníků z Bulharska. „Celkem se nám na sklizni sejde kolem čtyřiceti lidí,“ řekl Rypar.

Na sklizeň chmele se v těchto dnech připravují také v Zemědělském družstvu v Kokorách. „Uklízíme česačky, připravujeme techniku. Dáváme všechno dohromady. Zhruba za měsíc to spustíme,“ řekla chmelařka Lenka Jemelková s tím, že sklizeň ve zdejším družstvu zajistí stálí zaměstnanci, bulharští brigádníci, se kterými zde spolupracují už čtyři roky, a také skupina ze Slovenska. Česačky tam budou obsluhovat v Kokorách, Nelešovicích a Čekyni.