Zklidnit vášně se pokoušel hned v úvodu zástupce investora Petr Očenášek, který vysvětloval, že se lidé těžby písku obávat nemusejí.

„Pískovna bude otevřena jen pro stavbu dálnice mezi Lipníkem a Přerovem. Kdyby se neotevřela, jezdily by veškeré návozy přes Přerov," nastínil možný scénář.

Jenže místní si to nemyslí. Podle jejich soudu je lokalit, kde by se dal těžit písek pro stavbu dálnice mnohem více – jedna z nich je například v Oseku nad Bečvou.

Těžba v části Žeravic Lapač by pro obec znamenala značnou ekologickou zátěž – už nyní se zde totiž nacházejí skládky komunálního odpadu.

Lidem ale vadí hlavně to, že má pískovna vzniknout na kvalitní zemědělské půdě, která je zařazena do nejvyšší bonitní třídy.

Občané nevěří, že by se písek v Žeravicích těžil jen po omezenou dobu.

„Firma, která je přichystaná na velkoplošnou těžbu písku, má na svých webových stránkách přímo uvedené, že bude zásobovat pískem stavbu dálnice Lipník – Přerov, ale také úsek Říkovice – Přerov a část u Hulína," shrnula předsedkyně výboru místní části v Žeravicích Ludmila Landsmannová.

Jeden z občanů Pavel Zubík dokonce vyjádřil své pochybnosti nad tím, zda je těžba písku tím hlavním důvodem zásahu do krajiny.

„Jde o další skládku, které u nás máme nejméně čtyři. Tu díru nakonec stejně zavezou nějakým svinstvem," tvrdí.

Podle jeho slov jsou schvalovací procedury podobných záměrů zdlouhavé. Je tedy s podivem, že byl veřejnosti představen až nyní.

„Investor to všechno nemůže za dva roky stihnout, a za tu dobu už bude dálnice z Lipníku do Přerova dávno hotová," soudí.

Díra plná odpadu

Atmosféra v sále úřadovny byla vypjatá, protože se mohli občané poprvé tváří v tvář setkat s investorem, který chce v Žeravicích písek těžit, ale vyslechli si i postoje zástupců města.

„Máme historicky zakořeněnou nedůvěru k rekultivaci půdy, protože v minulosti nebyly dodrženy technologické postupy. Celé je to o tom, co se vrátí do podloží zpět. Jsme postiženi svou pamětí, protože se dodnes na několika místech vyorává popílek," vysvětloval šéf odboru Stavebního úřadu a životního prostředí magistrátu Pavel Juliš.

Hlavním argumentem místních proti pískovně je ale, jak vyplynulo z debaty, obava ze zvýšené prašnosti.

„Víme dobře, že nás to zatíží hlukem, dopravou, prašností a navíc vznikne díra, která se může zasypat odpadem. Může být tedy problém i s podzemní vodou. Prach, hluk, otřesy, to všechno si můžeme užít," je přesvědčena Ludmila Landsmannová.

Projektant Vlastimil Müller ale ujišťoval, že pískovna životní prostředí nezhorší. Ke zvýšení prašnosti a hluku by prý nemělo docházet.

„Počítá se samozřejmě s tím, že budou skrápěny části, které způsobují problémy," podotkl.

Budeme protestovat dál

Podle Jany Dostálové, která byla před osmi lety iniciátorkou petice proti pískovně, není možné se znovu vracet k záměru, který už jednou neprošel.

„EIA v roce 2008 na tento záměr byla zamítnuta Krajským úřadem v Olomouci. Aby bylo možné se záměrem souhlasit, je třeba zajistit dodržení hygienických limitů hluku v celém časovém horizontu předpokládaného záměru," citovala z tehdejšího usnesení kraje.

Debata o pískovně skončila asi po dvou hodinách a lidé ze sálu odcházeli roztrpčení.

„Budeme samozřejmě protestovat dál, celé je to nesmysl. Když nic nepomůže, tak sepíšeme petici. A nebo se zase vydáme do Přerova," uzavřela odhodlaně starší žena.