Navrhuje to Český telekomunikační úřad (ČTÚ), podle nějž stačí, když jich bude v zemi 2100 namísto současných 3200.

Zároveň by ale cesta na poštu neměla být delší než deset kilometrů. Záměr musí ještě schválit vláda.

Návrh ČTÚ by se měl týkat obcí, které nemají dvoustupňovou základní školu, matriku nebo stavební úřad.

Podle těchto kritérií by na Přerovsku byly v ohrožení například Prosenice, Vlkoš, Veselíčko, Dolní Újezd, Domaželice či Želatovice.

Je to jako zrušit veřejné osvětlení

Co by to pro obce znamenalo?

Pošta v Želatovicích slouží nejen obyvatelům obce, ale také sousednímu Tučínu či Podolí a obci Prusy.

„Tohle je přece naprostý nesmysl a krok zpátky, který nás úplně zničí," rozhořčuje se Věra Braunová, která v Želatovicích žije a zná dobře místní poměry, neboť pracuje na obecním úřadě.

„Od nás se dá ještě celkem dobře dojet autobusem do Přerova, ale co třeba lidé z Podolí, kde žijí hlavně staří lidé a autobusová dostupnost už je tam horší?," říká Věra Braunová, která má za to, že zrušení poštovních poboček je krok proti lidem, kteří žijí na venkově.

„Hrozně nás to omezí. Už teď jsme museli po dohodě s Českou poštou omezit počet otevřených dnů i hodin, protože naši poštu a poštu v Domaželicích obsluhuje jeden pracovník," vysvětlila Věra Braunová.

Před stejným problémem nyní stojí i starosta Veselíčka. Také tam si rozdělili dny a hodiny se sousedním Dolním Újezdem. Pokud dojde ke schválení návrhu, obě obce nyní o poštu přijdou úplně.

„Zrušit poštu je jako zrušit třeba veřejné osvětlení. Pošta patří k základním službám, které by vesnice měly mít," uvedl starosta Tomáš Šulák.

„Tohle by byla opravdu špatná zpráva a pro občanskou vybavenost by to znamenalo velké mínus," zlobí se i starosta Vlkoše Miroslav Kroupa.

Také v jeho obci slouží pošta nejen vlkošským, ale i sousední vesnici Věžky.

„Staří lidé už se nenaučí pracovat s počítačem a nepořídí si internetové bankovnictví. V pětasedmdesáti se stanou závislými na pomoci druhých. Je to odstavení starých lidí od základního napojení na peníze, které jim náleží. Stát by měl být vůči těmto lidem citlivý. Je to daň za moderní technologie, které se nám nabízejí," míní zase starosta Prosenic Otakar Dokoupil.

Pro venkov likvidační a nepřijatelné

Malé obce své pošty hájí a rušení se bojí.

„Návrh na seškrtání počtu poštovních úřadoven rázně odmítáme," uvedl tajemník Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) Tomáš Chmela, jenž se dlouhodobě problémem zabývá.

Bude-li přijat návrh Českého telekomunikačního úřadu na stanovení minimálního počtu pošt nutných k zajištění základních poštovních služeb, bude ohrožena každá třetí vesnice v ČR.

I proto ve středu mimořádně zasedlo předsednictvo Sdružení místních samospráv, organizace sdružující více než tisícovku malých obcí.

„Čím dál více se na nás obrací starostové, kteří mají obavu o svoji poštu. Vlivem neustálých legislativních změn totiž přicházejí o možnosti, jak venkovské pošty uhájit. Poslední návrh je toho důkazem. Z našeho státu může zmizet více než tisícovka pošt, což je pro venkov likvidační a nepřijatelné," sdělila po jednání předsedkyně SMS ČR Jana Juřenčáková.

Úřad: Nerušíme, jen stanovujeme minimum

Návrh na stanovení minimálního počtu pošt oznámil v souladu s novelou poštovního zákona Český telekomunikační úřad. Vycházel z vlastní vyhlášky z prosince roku 2012, v níž nově stanovil parametry dostupnosti základních poštovních služeb.

„V žádném případě ale nerušíme žádné pobočky pošt, ani nepodnikáme nic k jejich zrušení. Návrh nařízení vlády, které jsme poslali do meziresortního připomínkového řízení, sice stanoví minimální počet poštovních poboček, které je Česká pošta, s.p., povinna provozovat, ale neznamená to, že bychom tímto nařízením dávali pokyn k redukci jejich pobočkové sítě," hájí ČTÚ jeho mluvčí Martin Drtina.

Česká pošta počká ještě se změnami na stanovisko vlády.

„Vypracujeme našemu zadavateli, jaké dopady na ekonomiku by tento požadavek přinesl," řekl mluvčí České pošty Ivo Mravinac.

V Rakousku pošta provozuje jen menšinu sítě

Pošta už dříve uvedla, že se k hromadnému rušení poboček nechystá a že chce část převést na smluvní partnery.

„Takový model funguje například v zahraničí," připomněl Ivo Mravinac.

Třeba v Rakousku pošta provozuje pouze 550 míst – tedy pouhou čtvrtinu téměř dvoutisícové sítě.

Ke stanovisku Sdružení místních samospráv se jednoznačně hlásí i Spolek pro obnovu venkova ČR, jenž zájmy obcí a dostupnost základních služeb pro obyvatele venkova už dlouhá léta hájí.

„Netrvám na kamenné poště v každé obci a chápu, že je třeba s tím něco dělat. Domnívám se, že nejlepší systém je schopna zajistit například síť obchodních služeb bývalé Jednoty – dnešní Coop, apod.," uvedl předseda Spolku a starosta Bělotína Eduard Kavala.

Problém by podle něj mohla na mnoha místech pomoci vyřešit rovněž „meziobecní" spolupráce, kdy jeden pracovník obslouží postupně tři obce.

„Nemůže to být ale předpis a pravidlo, protože každá obec má jiná specifika a ne všude je tento systém možný," dodal Eduard Kavala, jenž by jednoznačný zásah do počtu pošt považoval za „sprostý podvod" vůči malým obcím.