Jak chutná vítězství?

Nevnímám ho příliš osobně. Letošní volební výsledek beru spíše jako vítězství selského rozumu, díky kterému se tato země konečně začne ubírat správným směrem. Přestože ODS jako strana ve volbách nevyhrála, vyhrála tato země a její občané. Věřím, že se nám podaří složit středopravicovou vládu. Zároveň bych chtěl dodatečně poděkovat všem, kteří mi dali svůj hlas. Vážím si toho.

Jak hodnotíte velký úspěch dvou nováčků v politice – strany TOP 09 a Věcí veřejných?

Pro mě osobně jsou Věci veřejné velkou neznámou, zatímco o TOP 09 to říci nejde, protože to není žádná nová strana. Znám osobně jak Karla Schwarzenberga, tak i Miroslava Kalouska a tuším, jakým směrem se jejich politika může ubírat. U Věcí veřejných ale nikdo neví, co se od nich dá očekávat. Jejich program je založený hlavně na negaci a ideálech, které má každý – boj proti korupci, klientelismu a podobně.

Realita je ale jiná. Šel jsem do politiky také s mnoha ideály a musel je zkorigovat. Úkol politiků je teď jiný – vrátit se k základním principům etiky, mravnosti a demokracie. Je zároveň jasné, že musíme začít sami u sebe. Pokud se budeme dál prezentovat jako „nadlidé“ v limuzínách, které nezajímá obyčejný člověk, nemůžeme čekat, že nás budou lidé volit. Když na lidi nezapomínáte, tak se to vždycky vrátí.

Jaká byla letošní kampaň a na co nerad vzpomínáte?

Na předvolební kampani jsme pracovali už od listopadu, takže jsme teď docela unavení. Asi nejnáročnější byly poslední týdny, kdy Přerovsko postihly povodně. Nasadili jsme si gumáky a jeli za lidmi do Hranic, do Troubek nad Bečvou, Přerova. Ministr obrany Martin Barták mě požádal, abych byl něco jako styčný důstojník mezi Prahou a postiženými oblastmi na Moravě, takže jsem zjišťoval aktuální potřeby obyvatel přímo na místě.

Asi nejvíce lidsky smutno mi bylo v Troubkách nad Bečvou, kdy za mnou přišli lidé, kterým voda už jednou vzala dům. Říkali: tehdy jste nám slibovali, že se to nebude opakovat a teď je to stejné. Proč jste pro nás nic neudělali? To mě opravdu mrzelo.

Budete se po těchto zkušenostech snažit prosadit protipovodňová opatření na Přerovsku?

Budeme se snažit, aby se na Troubky nezapomnělo. I když je jasné, že systém účelných protipovodňových opatření obce bude náročné řešit, na tom se shodují i odborníci.

Poslanec Zdeněk Boháč

Očekával jste ve volbách tak jednoznačný vzkaz levici?

Měl jsem velké obavy z toho, že sociální demokracie vyhraje. Český národ mě ale velmi příjemně překvapil a bez nadsázky – český člověk včas zasáhl, protože nedal na sliby. Byl jsem nadšený i tím, že se voleb zúčastnila řadých mladí lidé – je potřeba s nimi počítat.

Díky preferenčním hlasům jste v kraji porazil lídra kandidátky Ivana Langera. Čím si to vysvětlujete a změní se teď vaše pozice?

Já asi nenajdu lepší pojmenování než to, co našel Ivan Langer: jsem smutný vítěz.

On je tedy smutný vítěz. Jaký vítěz jste ale vy?

Potěšila mě přízeň voličů v tak v levicovém regionu, jakým je Olomoucký kraj. Pět a půl tisíce preferenčních hlasů, tedy více než 10 procent, je opravdu hodně, a to nejen v rámci ODS, ale i ostatních politických stran. Podle kolegů bych teď měl vzít roli regionálního lídra se všemi pozitivy a negativy. Jsem vítěz a kolegové v rámci ODS očekávají mou aktivitu.

Zvažujete svou případnou účast ve vládě? Dostal jste takovou nabídku?

Ne, takovou nabídku jsem nedostal. Ambice být ve vládě ani nemám, chci zůstat v kontaktu s regionem. Být tady s lidmi a snažit se jejich přání dotáhnout do konce v Praze. Chci být poslancem doma, to je má volba. Dokázal jsem do regionu přitáhnout kolem 70 milionů – a to například na opravu zámku, vyčištění laguny, zbudování školních hřišť, rekonstrukci škol a školek a další projekty. Z toho mám radost.

Na jakou oblast se v nadcházející éře zaměříte?

Chtěl bych pokračovat v tom, co jsem dělal dosud – tedy rezort obrany a bezpečnost. Byl jsem u reformy armády i policie a bojoval za zachování vojenských posádek – v Přerově, Hranicích, Lipníku a nebo Prostějově. Jejich udržení má zásadní význam pro zaměstnanost v regionu. Otevřeně říkám: chci bojovat za naše vojáky a policisty v regionu.

Budete usilovat i o zbudování obchvatu Přerova a řešení dopravní situace města?

Nalijme si čistého vína, to není v silách jediného poslance. Dopravu je třeba řešit dlouhodobě. Ideálem je, aby se Přerov stal opět křižovatkou dopravy – silniční, železniční a letecké – pokud to všechno spojíme a podaří se realizovat terminál kombinované přepravy, vytěžíme pro Přerov další stovky pracovních příležitostí.

Některá média vám vytýkají málo diskusních příspěvků ve sněmovně a časté zahraniční cesty. Je tato kritika oprávněná?

Ať mi někdo skutečně závidí návštěvy Afghánistánu, Pákistánu a nebo Afriky. Nenavštěvoval jsem New York ani Paříž, to nebyla má role. Do zahraničí jsem byl vždy vyslán, a to do oblastí, zmítaných válkou a nebo jiným neštěstím. To, co jsme zde viděli za hrůzy, viděl asi málokdo. Zmrzačené a hladové děti, kterým nikdo nemůže pomoct. Po návštěvě takových zemí mi to úplně převrátilo hodnotový žebříček.

Jsem rád, když vidím, jak svítí sluníčko a taky vím, že materiální hodnoty nejsou to jediné. Osud mi dopřál vidět tolik hrůz, že to úplně změnilo můj pohled na život. Jsem taky jeden z mála poslanců, který je naočkovaný proti nebezpečným chorobám jako je žlutá zimnice, cholera nebo hepatitida. Ve srovnání s tím, co jsem viděl na svých „zahraničních cestách,“ jsou naše opravdu problémy malicherné.