Narodila jsem se s kufrem v ruce, říká cestovatelka

Kterou ze zemí jste navštívila asi nejvíckrát?

Nikdy jsem to nepočítala, ale velmi dobře znám Slovinsko, které každý bere jen jako tranzitní zemi, ale při tom toho nabízí opravdu hodně. Potom, co se týče Evropy, bych neměla problém ve Francii a zamilovala jsem se do francouzské Korsiky. Evropa celkově by mi neměla dělat problém.

Byla jste tedy v každé evropské zemi?

Nebyla jsem jen v Norsku, Finsku a Dánsku, protože nemám ráda zimu a nechávám si je na konec.

Co vás nejvíc zaujalo ve světě?

Mám ráda asijskou stranu, tam jedu vždycky, když mám možnost. Afriku, Karibik nebo Jižní Ameriku mám taky projetou, ale stejně mě to vždycky nejvíc táhne do Asie.

Máte tam svého favorita?

Stát, který je velmi pěkný a různorodý, a kde si dokážu představit, že bych jednou mohla bydlet, stejně jako mnoho jiných Čechů, je Srí Lanka. Ale je ještě hodně zemí, které bych chtěla poznat. Myslím, že stále mám co objevovat.

Máte země spojené třeba s barvami nebo vůněmi?

S barvami ani vůněmi asi ne. Mám ráda přírodu, takže vždycky vnímám ji, vždycky mi zůstane zafixovaný nějaký pohled. Jako když vyfotíte fotku a díváte se na ni, i mně zůstanou určitá místa tahle pod kůží.

Tak to asi nebyl zrovna dobrý příklad, co třeba zmíněná Srí Lanka?

Vybaví se mi bílé pláže, Buddha a jeho chrámy. A hlavně se mi vybaví obyčejní, chudí lidé, oblečení v barevném sárí. Viděla jsem je jít do čajových plantáží trhat a když se večer vraceli, byli čistí, upravení, jen ruce měli od čajových lístků. S kolegyněmi jsme se shodly, že takhle bychom po celodenní práci na plantáži určitě nevypadaly. To ve mě zůstalo, jak čistí šli tam a čistí zpátky a přitom ta práce je tak tvrdá.

Snažíte se na svých cestách poznat turistickou i tu skutečnou část země?

Turistickou část beru jako povinnost, tu musím poznat, ale s kolegy nás samozřejmě hodně láká i ta druhá tvář. Takže když se řekne „sem by turisti neměli“, tak se tam vždycky nějakým způsobem, hlavně ale bezpečně, snažíme dostat.

A co vás na cestách hodně překvapilo?

Bylo to na Bali, na zemi tam seděl člověk s dlátem v ruce a vyřezával sošky. Najednou přišel za námi a řekl, že se díval na televizi a že o České republice se říkalo to a to. Dokonce znal i jména našich politiků. Od člověka, který dělal takovou práci, jsem nečekala takový přehled. Když se člověk s takovými lidmi setká, je to velmi příjemný zážitek, vykládat i o své zemi a být pyšný na to, že někdo chce tu zemi poznat.

Co všechno už cestovatelka na svých cestách vyzkoušela?

BARBORA HANOUSKOVÁ