Bitva, v níž se utkali francouzští granátníci s ruskými myslivci a příslušníky 25. rakouského pěšího pluku Kaunitz, byla vrcholem Napoleonských slavností s ranhojičským jarmarkem. I přes deštivé počasí zavítaly do parku na bohatý kulturní program davy lidí.

„Připomněli jsme si válečné tažení v roce 1812, kdy francouzská armáda pod velením Napoleona Bonaparta přišla do Ruska. Byla to taková malá upoutávka na větší akci, která se zde uskuteční v příštích letech," shrnul Ondřej Tupý z klubu Vojenské historie v Novém Jičíně, který bojoval na straně 25. rakouského pěšího pluku Kaunitz.

Bojiště obsadily také vojenské kluby z Olomouce a Vyškova a granátníci pěšího pluku z Vídně.

Ve Veselíčku na Přerovsku prožívali podle historiků válečné události mnohem intenzivněji než jinde na Moravě. Zasloužil se o to tehdejší majitel zdejšího zámku Leopold I. Podstatský, který měl hodnost majora, a za Napoleonských válek byl v armádě velmi aktivní.

„Na jeho popud byla na zámku zřízena třikrát vojenská nemocnice  – a to v letech 1805, 1809 a 1813," přiblížil starosta obce Tomáš Šulák.

První transport zraněných dorazil do místního lazaretu po bitvě tří císařů u Slavkova v prosinci 1805. Budova tehdy sloužila k ošetření dvou set raněných.

Po čtyřech letech se situace opakovala také po bitvě u Wagramu.

„Předpokládalo se umístění až čtyř stovek vojáků, toto číslo bylo ale ve skutečnosti překročeno," doplnil historik Jiří Lapáček, ředitel Státního okresního archivu v Henčlově.

Nemocní tehdy trpěli nedostatkem vody a kvůli špatné hygieně řádila ve velkém úplavice a další infekční onemocnění, které způsobily velkou úmrtnost. Naposledy zde byl zřízen lazaret pro dvě stě vojínů v roce 1813.

Muži, kteří buď na následky zranění nebo infekčních nemocí zemřeli, byli pochováni v lese na Zámeckém kopci.

„Do šachet na „vojenském hřbitově", jak zdejší lidé toto místo pojmenovali, bylo podle údajů kroniky pochováno přes sedm set vojínů, příslušníků rakouské, ruské a francouzské armády," řekl.

Ve Veselíčku byl odhalen památník obětem Napoleonských válek ke stému výročí v roce 1905 a vzpomínalo se u něj také v roce 2005.

„Rekonstrukci bitvy jsme mohli uspořádat hlavně díky slavnostem v nedalekém Velkém Týnci, odkud k nám vojáci přijeli. Podobnou akci, ale ve větším stylu chystáme i za dva roky," uzavřel starosta obce Tomáš Šulák.