„Na dně výkopu ve dvoře sokolovny jsme odkryli torzo velkomoravské pece z 9. století, zlomky mazanic, uhlíky a části slovanské keramiky, typické pro toto období. Je zdobená vlnicemi a horizontálními rýhami,“ řekl přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Zajímavým objevem z období Velké Moravy je i olověný předmět ve tvaru kříže s odlomenými rameny a otvorem pro zavěšení.

Badatelé ale narazili také na zahloubenou odpadní jámu z období raného novověku, ve které bylo velké množství zlomků tenkostěnné glazované kuchyňské keramiky.

„Byla sem vhozena zřejmě jako odpad v 16. století, kdy tento dvůr patřil pánům Brabanským z Chobřan. Jsou zde úlomky hrnců, ucha džbánů, ale také části trojnožek, na kterých se ohřívaly na otevřeném ohni pokrmy,“ přiblížil.

Archeologové už při výzkumech v minulých letech zjistili intenzivní osídlení pravého břehu řeky Bečvy. Podle nich se zde nacházela osada, jež byla součástí hradiště na Horním náměstí.

„Přímo pod okny školy v ulici Malá Dlážka jsme i v těchto dnech objevili několik porušených kostrových hrobů, jejichž stáří ale teprve podrobíme analýze,“ dodal Zdeněk Schenk.

Archeologicky doložené osídlení se, jak dokládá výzkum, nápadně koncentruje v prostoru mezi školou na Malé Dlážce a sokolovnou. Důvodem byla strategickou poloha v místě brodu přes řeku Bečvu.