Vyrazit do přírody za čerstvým vzduchem tak budou moci i děti ze sociálně slabších rodin.

Na jedenáctidenní ozdravné pobyty, štědře dotované státem, měly děti z Přerova nárok. Město se totiž zařadilo na seznam lokalit se znečištěným ovzduším.

Přestože měly už letos odjet první turnusy na Malou Morávku, děti čekalo zklamání. Městu se nepodařilo splnit jednu ze základních podmínek získání státní dotace – zajištění čtyř hodin environmentál­ní výuky.

Názory na to, kdo za to může, se různí. Zatímco mnozí rodiče a kritici z řad opozičních zastupitelů jsou přesvědčeni, že město mělo udělat více, radní se brání.

Podmínky pro získání dotace prý byly téměř nesplnitelné – čtyři hodiny environmentální výuky denně by museli zajistit buď učitelé druhého stupně, nebo firmy s příslušným certifikátem – a těch je jako šafránu. Zajistit nepřetržitý pedagogický dozor na jedenáctidenním pobytu je přitom náročné i pro samotné školy.

„Za ozdravné pobyty jsme tedy připravili náhradní projekt. Nebude jedenáctidenní, ale pětidenní a místo pobytu si budou školy vybírat samy," uvedl náměstek přerovského primátora Dušan Hluzín (TOP 09). Na čerstvý vzduch se podle něj vydají děti od druhých do pátých tříd.

Místo si vyberou ředitelé

Město hodlá přispět na školy v přírodě celkovou částkou 1 milion 600 tisíc korun.

„Na pobyt jednoho žáka tedy dáme zhruba tisíc korun, respektive 200 korun na jeden den," upřesnil s tím, že školy dostaly důrazné doporučení, aby finance, které budou rodiče splácet, nebyly vyšší než dotovaná částka.

„Jde nám o to, aby se na čerstvý vzduch dostalo co nejvíce dětí a nestalo se, že někdo třeba vybere hotel se saunou a bazénem a rekondiční pobyty pak nebudou dostupné pro děti ze sociálně slabších rodin," vysvětlil.

Na místo, kde se budou děti rekreovat, město nevypíše výběrové řízení, ale vyberou si ho ředitelé.

„S organizací takového pobytu se školy bez problémů poperou, narozdíl od ozdravných, dotovaných státem. Nebude to na ně klást personální ani organizační nároky. Environmentální výchova bude navíc rozpuštěna mezi jednotlivé předměty," zmínil.

Pět dní je reálných

Ředitelům se tato myšlenka zamlouvá.

„První možnost byla téměř nerealizovatelná, ale škola v přírodě je normální aktivita, na kterou jsme zvyklí. Výhodou je, že město pokryje zhruba polovinu nákladů a sociálně slabé rodiny mají možnost získat také příspěvek z Úřadu práce," zhodnotil ředitel ZŠ Velká Dlážka Martin Černý.

„Pět dní nám připadá reálné a není to tak organizačně náročné jako zajištění ozdravných pobytů na jedenáct dní," konstatovala také ředitelka ZŠ Za mlýnem Božena Přidalová s tím, že pokud záměr posvětí zastupitelstvo, začne se s přípravami.

„Jeli bychom zřejmě do Beskyd a v květnovém termínu, což je pro nás přijatelnější doba než během topné sezony," uzavřela.