Areál Přerovské rokle, kde se už několik desítek let pořádají autokrosové a motokrosové závody evropského významu, má hned několik „nej".

Je zde největší převýšení v evropském šampionátu. V rokli je několik rychlých zatáček a třicetimetrový skok, pověstný „mamut."

Pro diváky je navíc trať dobře přehledná, protože je z jednoho místa vidět osmdesát procent trati.

Proč najednou sportoviště vadí, nechápou ani dlouholetí pořadatelé soutěží.

„Závody se tu pořádají už od roku 1969 a v roce 1997 se začala jezdit nejvyšší soutěž – Mistrovství Evropy. Nikdy v minulosti jsme neměli problémy, vedení města nám vždycky vyšlo vstříc, a naše činnost nikomu nevadila," pozastavuje se nad tím předseda Autoklubu v Přerově Karel Kleiner.

Magistrát: Nechceme vypovědět smlouvu

Klub má s městem, jež je vlastníkem areálu, podepsanou smlouvu. Město chce nyní ale její podmínky změnit.

„Obdrželi jsme stížnosti od občanů, kteří žijí v bezprostředním okolí, a stěžují si na zvýšenou prašnost a hluk. Připravujeme tedy smlouvu novou, která podmínky užívání areálu upřesní," vysvětlil náměstek přerovského primátora Pavel Košutek (ANO).

Město, jak ujistil, nehodlá organizátorovi soutěží vypovědět smlouvu.

„Není to ve fázi, že bychom se s nimi chtěli rozloučit. Provozovatelé ale musejí dodržet podmínky, které město jako majitel pozemku stanovil," řekl s tím, že se stížnosti objevily, ale pouze od jednotlivců. Petici zatím na úřad nikdo nepřinesl.

„Problémem je hlavně prašnost. Celá Čekyně je žlutá, a když je hodně sucho a vítr fouká tím správným směrem, vznáší se tam oblak prachu," doplnil Košutek.

Jsme mimo město, Čekyně má nejčístší vzduch

Nad těmito argumenty ovšem členové Autoklubu, kteří jednali se zástupci vedení města, kroutí hlavou.

„Areál Přerovské rokle se nachází mimo město, a pokud jsme si zjišťovali, tak i podle odborníků na životní prostředí je Čekyně jednou z částí Přerova, kde je nejčistší ovzduší," shrnul místopředseda klubu Pavel Kleiner.

Neobstojí prý ani důvod, že jsou v těsném sousedství někdejší vyhlášené Knejzlíkovy sady.

„Areál rokle je od roku 2003 sportovně-rekreační oblastí," upřesnil.

Klub chce v budoucnu investovat do umělého zavlažovacího systému, který by prašnost snížil.

Náklady na jeho pořízení jsou však tři miliony korun a bez dotace si klub takovou investici nemůže dovolit.

Na kontrolu prašnosti v Přerovské rokli se zaměřili v rámci své činnosti i městští strážníci.

„Kvůli zvýšené prašnosti se místo během tréninků fotilo a posílalo se to na magistrát," potvrdil jeden z nich.

Žádná petice, jen jednotlivci

Stížnostmi se zabýval i šéf odboru Stavebního úřadu a životního prostředí magistrátu Pavel Juliš.

„V tomto počasí se ale objevují každoročně. Prach z rokle neznamená dramatické zhoršení ovzduší ve městě ani Čekyni. Místo máme fotograficky zdokumentováno a město na situaci dohlíží," konstatoval.

Prach z rokle není jevem, který by vadil většině obyvatel Čekyně. Námitky vznesli pouze jednotlivci.

„Není to tak, že by lidé v Čekyni sepsali petici a požadovali omezení areálu Přerovské rokle. Stížnost se týkala dvou nebo tří lidí," uzavřel předseda výboru této místní části Bohumír Střelec.