Společnost vlastnící letiště do rekonstrukcí jeho vojenské části investovala v posledních dvou letech značné finance.

„Do vojenského areálu letiště jsme v minulých dvou letech investovali okolo 100 milionů korun do přistávací dráhy, hangárů a dalších oprav," uvedl ředitel Regionálního letiště Přerov Petr Polášek.

Jeho celkový provoz přijde rezort ročně na tři sta milionů korun. V návaznosti na krácení jeho rozpočtu bylo provedeno šetření, ve kterém se zvažuje právě o zrušení vrtulníkové základny v Bochoři. Pokud by k tomu došlo, přišlo by o práci okolo osmi stovek lidí.

Analýza, která rozhodne o definitivním osudu armády na letišti, je připravována. Zatím však není stanoven termín, kdy bude projednávána ve vládě.

„Analýza využitelnosti vojenských letišť je v současné době připravována k předložení na program jednání vlády. O případných rozhodnutích bude možné informovat až po tomto projednání," uvedl Vladimír Bukovský z tiskového oddělení Ministerstva obrany České republiky.

Přerovští radní zamíří do Prahy, chtějí mít jasno

Zástupci města Přerova proto plánují domluvit na ministerstvu setkání.

„Rádi bychom v září domluvili schůzku na ministerstvu obrany ohledně určení termínu, kdy padne rozhodnutí," uzavřel náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).

Přerovský primátor odeslal v pátek 3. srpna dopis ministrovi obrany, kde zdůraznil potřebu nových informací, které budou důležitým podkladem pro rozhodování samospráv města Přerova a Olomouckého i Zlínského kraje ohledně dalšího postupu v budování záměru civilního provozu na letišti.

„Zrušení vojenské části letiště by zasadilo našemu regionu citelnou ránu. A i pro realizaci civilního provozu by tato záležitost způsobila řadu komplikací. Chceme o osudu letiště rozhodovat zodpovědně, proto potřebujeme mít jasnou informaci o tom, zda armáda na letišti zůstane," uvedl senátor a primátor Přerova Jiří Lajtoch (ČSSD).

Letiště Přerov, které se nachází u obce Bochoř přibližně čtyři kilometry jihozápadně od Přerova, má statut neveřejného mezinárodního letiště se smíšeným provozem.

„Neveřejné letiště znamená, že přistávání se musí předem domlouvat. Armáda je velmi důležitá z hlediska zabezpečení řízení letového provozu, protože na něj dohlíží 24 hodin denně. Navíc podobných letišť, kdy se může přistávat pouze na přístroje je pouze pět nebo šest v republice," uvedl ředitel letiště Petr Polášek.

Rozvoj civilní části letiště

Společnost Regionální letiště Přerov, kterou založilo město Přerov společně s Olomouckým a Zlínským krajem v roce 2009, má za úkol zajištění civilního provozu a postupný přechod jeho civilní části na veřejné mezinárodní letiště.

„Na rozhodnutí o zrušení vrtulníkové základy stále čekáme. Podle mých informací má z tohoto důvodu zasedat i Bezpečnostní rada státu," dodal.

Civilní letiště si pronajímá od ministerstva obrany severní část, kterou chce převést do vlastního majetku. Armáda se již proto přesídlila do jeho opravené jižní části. Jelikož tento rok letiště nezískalo evropskou dotaci v hodnotě 450 milionů korun, bude investovat na opravy postupně menší částky.

„Tento rok chceme uskutečnit převod objektů v severní části letiště z majetku ministerstva obrany na Olomoucký kraj. Pokud se to podaří, chceme opravit hangár a pojíždějící dráhu, což zkvalitní také pohyb osob a klientů po areálu letiště. Celkem by tyto investice přišly na zhruba dvacet milionů korun," uvedl ředitel přerovského letiště s tím, že existuje i úvaha, že jižní část letiště by mohl využívat i státní podnik Letecké opravy Malešice pro opravu ruských helikoptér.