Zrekonstruovali si dům na rohu Blahoslavovy a Palackého ulice, jenž na první pohled upoutá svým nápisem Síň království.

Před lety chtěli dokonce zavést na přerovských školách hodiny náboženství. Přestože je mnozí považují za sektu, jsou státem uznanou církví.

„Svědkové Jehovovi rozdávali před pěti lety dětem na přerovských školách přihlášky, aby zjistili, jestli mají rodiče zájem o hodiny náboženství. Rodičům to ale vadilo, a tak se proti tomu ohradili. Nechtěli, aby jejich dětem někdo vnucoval toto učení,“ připomněla tento případ jedna z přerovských učitelek.

Například na základní škole v ulici Velká Dlážka rozdali Jehovisté na pět set přihlášek a místnosti pro výuku svého náboženství hledali i v jiných školách. V současné době už ale aktivity Jehovistů v Přerově nejsou tak výrazné jako v minulosti, nebo si na ně lidé zvykli.

„Svědci Jehovovi nejsou z mého pohledu tak nebezpeční, protože působí poměrně otevřeně a o jejich činnosti se ví, “ soudí farář Římskokatolické církve v Přerově Pavel Hofírek.

Mnohem větší nebezpečí podle něj představují sekty, jejichž aktivity jsou skryté. „To ukázal i případ takzvané kuřimské kauzy, kdy už se jedná přímo o psychickou manipulaci a zneužívání bezbranných lidí,“ dodává k tomu farář.

Údaje o počtu menších církevních organizací lze v Přerově jen těžko zjistit. Statistiky totiž nevede policie a přesné informace o počtu náboženských skupin nemá ani magistrát.

„V rámci Olomouckého kraje patří k nejznámějším menším církevním skupinám například Adventisté sedmého dne, Svědkové Jehovovi nebo Mormoni. Velké oblibě se těší i hnutí Hare Kršna a zastoupeny jsou i různé budhistické skupiny,“ vyjmenoval některé z nich vedoucí katedry systematické teologie Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Eduard Krumpolc.

Podle jeho slov se o působení v těchto menších náboženských skupinách zajímají především mladí lidé, kteří hledají ve víře alternativu. Stejného mínění je i přerovský farář Pavel Hofírek.

„Tyto skupiny se zdržují spíše v univerzitních městech, kde mají větší šanci na získání svých příznivců,“ řekl.

Lidé, kteří se stávají stoupenci menších církví nebo dokonce sekt, mají podle jeho slov společné rysy. „Většinou se jedná o stejný typ lidí, který tomu propadá. Mladí lidé, kteří hledají v životě něco idealistického a pěkného,“ uzavřel Pavel Hofírek.