U památníku obětem masakru na Švédských šancích, při kterém zahynulo na 267 nevinných karpatských Němců, se sešli v neděli odpoledne zástupci církví, města, ale i obyvatelé nedalekého Újezdce. Pietní akt se konal i na přerovském hřbitově.

Místo hromadné popravy dnes připomíná kříž uměleckého kováře Jiřího Jurdy ml., na kterém jsou otvory po kulkách. „Prostřílený kříž se stal symbolem, ale i mementem. Každoročně si tu připomínáme strastiplnou cestu, kterou museli tito lidé překonat z nádraží, kde byli vyvlečeni z vlaku, až sem na Švédské šance,“ zmínil přerovský primátor Petr Měřínský (ANO).

V noci z 18. na 19. června roku 1945 příslušníci 17. pěšího pluku ze slovenské Petržalky nemilosrdně popravili na 267 nevinných lidí - z toho 120 žen, 78 dětí do čtrnácti let a 69 většinou starších mužů. Nejmladší oběti bylo šest měsíců. Zabijácké četě velel Karol Pazúr, který za své činy nebyl nikdy potrestán.

„Z pramenů historiků víme, že šlo o zlovůli jednoho z důstojníků, který byl v onen osudný den na nádraží a tvrdil, že v transportu rozpoznal příslušníky SS. Přesvědčil ostatní, připravil popravčí četu a nechal vykopat hromadný hrob. Potom nastal čas kruté a nespravedlivé odplaty. Karpatští Němci, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, se museli svléct, odevzdat cennosti a byli bez milosti zastřeleni,“ řekl.

Přes třicet let shromažďuje fakta o hrůzném činu historik František Hýbl, který za detailní zdokumentování této události získal významné ocenění - prezident Spolkové republiky Německo mu propůjčil Kříž za zásluhy.

Podařilo se mu najít místo na hřbitově v Olomouci - Neředíně, kde byly uloženy zpopelněné ostatky zavražděných žen a dětí, a zorganizovat jejich převoz na přerovský hřbitov. Byly pietně uloženy do hrobu, ve kterém jsou pochovány mužské oběti masakru.

Vraždili a loupili

František Hýbl i dnes zjišťuje nová fakta.

„Zpracovali jsme druhé vydání publikace, ve které je šestnáct nových stran. Konečně jsem získal fotografie obranného zpravodajství včetně masového vraha Karola Pazúra, která ještě nikde nebyla publikována. Zjistil jsem také, že ti samí vojáci, kteří zavraždili na 267 karpatských Němců, na druhý den ve slovenské Petržalce zastřelili a oloupili devadesát maďarských skautů ve věku 13 až 17 let,“ doplnil.

Fakta o masakru na Švédských šancích by se podle náměstkyně olomouckého primátora Markéty Záleské (ODS) měla dostat do povědomí široké veřejnosti.

„Chtěli bychom udělat manuál pro učitele, aby tyto zásadní události naší historie, týkající se blízkého okolí, byly zaznamenány a připomínány. I děti na základních školách by se měly zajímat o svou regionální historii,“ soudí.

Oběti hromadné popravy si každoročně připomínají také u pamětní desky na olomouckém hřbitově.

Pietního aktu na Švédských šancích se zúčastnili i zástupci německého velvyslanectví.

„Oceňujeme práci Františka Hýbla, který se neúnavně zasazoval o to, aby se lidé dozvěděli pravdu o této tragédii,“ uzavřel zástupce velvyslanectví Andreas Weber.