Senioři debatovali na chodbách o tom, kolik by stála oprava komplexu tak, aby se v něm dalo znovu bydlet, mladší generace si zase důkladně prohlédla socialistický interiér s dobovými lampičkami, skříňkami a nábytkem.

Všechny přítomné ale asi nejvíce nadchla impozantní podívaná ze střechy objektu, která nabídla netušený výhled do okolí.

„Socialistická výstavba, jejímž ukázkovým příkladem je i hotel Strojař, je silně spjata i s demolicí. Na místě, kde vyrostl tento hotelový komplex, kdysi stávala vila pivovaru Šilhavých. Přišli jsme tedy o zajímavou památku a jediné, co ji dnes připomíná, jsou sklepy pod terasou Strojaře,“ řekl architekt a radní Jan Horký, který se zhostil role průvodce.

Komunisté způsobili větší škody než německá armáda

Součástí prohlídky byla i přednáška, věnovaná výstavbě v období socialismu.

„Architekt Vávra, který v Přerově natáčel jeden z dílů seriálu Šumná města, řekl: Větší škody, než německá armáda nebo válečné rabování způsobilo přerovské architektuře zběsilé komunistické panování. Kde bylo dříve město, je dnes nic. Všechno odešlo do Gremlic - což je odkaz na pana Gremlicu, který měl v té době na starosti socialistickou výstavbu,“ řekl.

Plánovači postupovali stejně jako v jiných městech - bouráním domů a uvolňováním ploch pro nové panelové domy.

„Přerov je ale specifický tím, že se panelová výstavba dostala až do samotného centra města - příkladem je Palackého ulice nebo část Pod Valy, kde nebyla respektována ani výšková regulace a stavěly se zde šestipodlažní domy,“ zmínil.

Architekt Jan Horký ukázal na konkrétních ulicích, jak se Přerov změnil.

„Jedním z příkladů je třeba panelové sídliště Šířava. Byly to první paneláky, které se stavěly v systému G 57. G jako Gottwaldov, 57 je pak rok vzniku. Ve stejném duchu je postavený i hotel Strojař,“ přiblížil.

V přízemí "něco navíc"

Za éry socialismu nebylo příliš důležité, kdo panelový dům navrhl.

„Spíše bych měl uvádět Stavoprojekt Olomouc, který u nás projektoval spoustu věcí. Architekt Radim Pluskal v Přerově stavěl prakticky všechno, ať už je to Přerovanka, nebo obchodní středisko na Velké Dlážce. V jeho tvorbě je sympatické, že do přízemí umisťuje i něco navíc - tedy obchody, které nabídnou více, než jen vstup do panelového domu,“ řekl Jan Horký.

Přízemí hotelu Strojař je postaveno jako železobetonový skelet, který má asi 8,5 metru hluboké piloty, protože se nachází na nábřeží řeky Bečvy.

„Na tomto skeletu je pak vystavěno osm podlaží typického panelového domu s typy bytů 1 + kk a 2 + kk,“ řekl.

Zajímavá je i restaurace. „Hotel se začal projektovat v roce 1964, což je ještě stále období doznívajícího bruselského stylu. Výstava Expo 58 v Bruselu, která přinesla Československu úspěch, a design vládl naší kultuře řadu let, se promítala i do veřejných staveb. Patrné je to i zde,“ doplnil jednu zajímavost.

A jaké byly dojmy návštěvníků při prohlídce Strojaře? Někdo odcházel zklamaný, ale zejména starší lidé tvrdili, že by si dokázali představit v hotelu bydlet.

„Myslela jsem si, že když tu byli vojáci, budou pokoje v lepším stavu. Investice do oprav bude obrovská, protože opravit se musí úplně všechno,“ povzdechla si třeba Věra Kovářová z Přerova.

Škoda bourat?

Že by bylo škoda Strojař zbourat, o tom je přesvědčena jiná účastnice prohlídky Marie Gregorová.

„Moc se mi to tady líbilo - hlavně ty pokoje, ze kterých by se daly udělat pěkné garsonky. Dokážu si klidně představit, že bych tu bydlela. Přerov si zaslouží, aby to tady vypadalo zase hezky,“ řekla.

Na prohlídku Strojaře dorazila i spousta mladých lidí – ale spíše ze zvědavosti.

„Jsme rádi, že si na všechno můžeme sáhnout a podívat se, jak to tady vypadá. Je to určitě zajímavé, ale asi to stačí vidět jen jednou,“ usmála se Marie Sehnálková.