„Nevíme, jak na horách bude, ale raději přibalíme i oteplovačky a zimní boty. I když meteorologové předpovídají slunečné počasí, děti budou přece jen trávit hodně času venku," popisuje horečné přípravy na sedmidenní ozdravný pobyt maminka dívky, která navštěvuje pátou třídu.
„Za týden na horách zaplatíme tisíc sto korun, což se hned tak nepoštěstí. Určitě je dobré, že mohou děti na čerstvý vzduch vycestovat. O čistém prostředí se ve městě plném aut rozhodně nedá mluvit," soudí.
První školou, která v Přerově otestuje novinku, je Základní škola Trávník. Na Malou Morávku má v prvním turnuse odjet do hor na 78 dětí.
Pedagožka Dagmar Bouchalová, která je zároveň celostátní metodičkou mezinárodního programu Ekoškola, vysvětluje, jakou náplň bude týdenní pobyt mít.
„Máme zpracovaný projekt, který jsme podávali i na Státní fond životního prostředí. Děti se budou denně učit pět hodin – kromě matematiky a češtiny se výuka zaměří také na přírodovědné předměty," líčí.
Pokud bude příznivé počasí, stráví děti velkou část výuky v přírodě. Právě o to jde v první řadě: aby byly co nejvíce na horském vzduchu a zároveň se dozvěděly něco nového.
Bádání i poznávání
„Budeme klást důraz hlavně na praktickou stránku, badatelskou výuku, ale i aktivity, které děláme běžně ve škole. Každý den bude motivován nějakým živlem. Děti poznají les plný barev, ale i léčebnou sílu pramenů či tajemná místa Jesenicka. Jedním z témat je také příroda jako lékárna," prozrazuje Dagmar Bouchalová.
Každé dítě bude mít svůj vlastní badatelský deník, do něhož si zapíše nové objevy – například pozorování stop živočichů v lese a jiné zajímavosti. „Deník jim pak zůstane jako vzpomínka na tento pobyt," říká.
Do hor vyrazí ze Základní školy Trávník celkem 360 dětí. První sedmidenní turnus odjíždí na Malou Morávku v neděli 1. listopadu, celý cyklus se uzavírá 6. prosince. Ještě letos stráví týden v přírodě také děti ze ZŠ Velká Dlážka.
Zbývající základní školy se rozhodly pro termíny až v příštím roce. Podmínkou je, aby děti odcestovaly během topné sezony, tedy od listopadu do dubna. Jinak by ozdravné pobyty nesplnily svůj hlavní účel, a tím je utéct smogu a znečištěnému ovzduší.
Podle Petr Hrbka z přerovského magistrátu získalo dotaci sedm základních a jedna mateřská škola. Školy musejí strávit pobyty v oblastech, které definoval Státní fond životního prostředí. „Většinou si vybraly Beskydy nebo Jeseníky," upřesnil.
Jak se to vše událo?
O projektu ozdravných pobytů dotovaných státem se začalo poprvé mluvit už před dvěma lety. Děti z Přerova na ně měly nárok, protože se město zařadilo na seznam lokalit se znečištěným ovzduším. Radním se ale nepodařilo splnit jednu ze základních podmínek pro získání dotace – zajištění čtyř hodin environmentální výuky – a projekt tehdy zkrachoval.
Aby město zmírnilo zklamání rodičů a dětí, na pobyty v přírodě jim přispělo. Na léta 2015 – 2016 a 2016 – 2017 měli ředitelé možnost žádat o dotaci ze Státní fondu životního prostředí a většina škol v tomto dotačním programu uspěla.
„Zajištění environmentální výuky stále zůstává požadavkem ministerstva životního prostředí, nároky na ni ale už nejsou tak velké," uzavřel Petr Hrbek.
