Na Kabelkový veletrh se už ženy těší, říká Věra Novotná

Jde totiž 
o dobrou věc, jejíž výtěžek může pomoct potřebným hned 
z několika organizací, kterým Dobré místo pro život pomáhá.

Letos si navíc na své přijdou i muži, v prodeji totiž budou také kravaty.

„Mám jen něco málo kabelek, převážně černých a univerzálních, aby se hodily ke každému páru bot i oblečení. I když nedávno jsem si koupila krásnou oranžovou tašku. Ale k ničemu se mi nehodí, jen k mým zrzavým vlasům," říká s úsměvem pro regionální Deník Věra Novotná.

Blíží se třetí ročník úspěšného kabelkového veletrhu. Jak se na něj připravujete?
Co vím, ženy se na něj už strašně těší. Nejsem zrovna kabelkový typ, takže jsem překvapená zájmem, který mají. A musím říct, že to je úžasné. Už v únoru k nám jeden mladý muž přivezl krabici tašek a postupně je vozí 
i další. Vůbec se nebojím toho, že by kabelek bylo málo.

První ročník vynesl okolo sedmdesáti tisíc, loni se podařilo vydělat přes sto tisíc. Jak jste 
s penězi naložili?
Dopláceli jsme na vozík, kupoval se svítící panel do Creda, školy pro postižené děti. Tam jsme paní ředitelce slíbili, že bychom mohli koupit další světlo ještě do druhé třídy. Nějaké peníze putovaly také do Klokánku Fondu ohrožených dětí, protože se dostali do té situace, kdy ze dne na den neměli s čím hospodařit.

Jak peníze dělíte mezi organizace, kterým Dobré místo pro život pomáhá?
Celkem se snažíme pomáhat dvaceti olomouckým organizacím a v žádném případě nechci, aby se někdo cítil upozaďovaný. Není to ale ani tak, že dostaneme vybranou částku a řekneme si: „Hurá, jdeme nakupovat!" Peníze 
z veletrhu šetříme na ty nejpotřebnější věci. Třeba, když na vozík za sto dvacet tisíc korun někomu chybí deset tisíc. Lidé jsou tak zoufalí, neví už, jak to řešit, a my jim můžeme pomoct. Peníze se rozdělují během celého roku tam, kde jsou nejvíc potřeba.

V čem je podle vás veletrh zajímavý?
Tak předně většinu žen nákupy prostě baví a také je baví kabelky. Ze zkušenosti už vím, že se na tu akci těší celý rok. Minule mi dokonce některé říkaly, že je škoda, že se nekoná dvakrát do roka. Letos si jedna paní v dopise zase posteskla, že v době, kdy veletrh děláme, je v práci. 
A takových žen je víc. Slíbila jsem jí, že spolu s vedením Deníku zkusíme do budoucna vymyslet jiný čas, aby i ženy, které pracují, měly možnost si nějaké kabelky koupit a zároveň přispět na dobrou věc.

Kabelkový veletrh však není jedinou akcí, na které teď pracujete. Kam byste Olomoučany pozvala?
Určitě bych zmínila tradiční Handicap Rally, která se uskuteční tuto neděli. Letos na novém místě, v areálu olomoucké Korunní pevnůstky. Spojili jsme ji s akcí Nadace Malý Noe, která každoročně chystá program pro děti z dětských domovů Olomouckého kraje. Handicap Rally ale bude v tradičním duchu tak, jak jsou všichni zvyklí. Rodiny, které přijdou, dostanou k sobě do týmu handicapovaného kamaráda a společně budou procházet několik soutěžních stanovišť. Kromě toho budou v areálu Korunní pevnůstky v neděli hrát kapely dětských domovů z Olomouce a Přerova, taky se představí Divadlo na cucky, hasiči nabídnou pěnovou show, budou tam i skauti 
a Technické služby města Olomouce příchozím ukážou, třídit odpad. Zpívat tam bude i zpěvačka Markéta Konvičková z televizní soutěže SuperStar. Akce startuje 
v 10 a končí v 16 hodin.

Je to do konce roku jediná akce, nebo plánujete ještě něco dalšího?
Vůbec poprvé chystáme něco pro lidi bez domova. Den pro lidi bez domova se uskuteční 10. října v centru Olomouce a polévku bude nalévat například fotbalový trenér Leoš Kalvoda, šéfredaktor Olomouckého deníku Martin Dostál nebo třeba ředitel Moravského divadla Pavel Hekela. Misku, do které se bude polévka nalévat, vyrobili klienti olomouckého Tyflocentra a porce bude stát padesát korun. Všechny vydělané peníze půjdou Charitě Olomouc. To je akce, na kterou se moc těším.

Jsou Olomoučané štědří a mají chuť pomáhat?
Lidé většinou mají pocit, že mohou pomáhat jenom ti, co mají peníze. To ale není pravda, my dáváme prostor všem, aby pomohli jakkoli. Někdy stačí, aby byli jen součástí týmu, pomohli s organizací akce. Musím ale říct, že s dobrovolníky a olomouckou veřejností mám jen samé úžasné zkušenosti.
A dě­kuji jim za to.