Zdobit „vánoční“ stromy pro srnky se dnes stalo skoro módou, málokdo ale ví, jaká potrava zvířatům opravdu prospěje a po čem jim naopak bude špatně.

„Lidé se často snaží chodit zvěř do lesů přikrmovat, často ale nosí naprosto nevhodné věci. Například zbytky pečiva nebo i pšenice mohou i spárkaté zvěře vyvolat koliku,“ říká jednatel Okresního mysliveckého spolku v Přerově Jaroslav Daněk.

„Naopak oves, který je naopak správný, ten nenosí nikdo.“

Zatímco v minulosti se na školách pořádaly pravidelné podzimní sběry kaštanů a žaludů, dnes jsou takové akce spíše výjimkou. Na těchto lahůdkách si přitom nejraději pochutnají divočáci.

„Letos byl doslova žaludový rok, v lese je téhle potravy hodně. Nosit další proto není potřeba, černá zvěř žádným nedostatkem netrpí. Navíc sněhová pokrývka teď není žádná,“ komentuje Daněk, podle kterého nošení potravy do krmelců je dobré spíš pro výchovu dětí než pro zvířata v lese.

„Když už chce někdo zvířatům něco přinést, doporučil bych jablka. Ověsit jimi stromek má spíš takový symbolický význam, ale pro zvířata se tím nic nezkazí. My dáváme zásyp z ječmene, ovsa, přidáváme řepu a samozřejmě nasušené seno,“ říká Radoslav Kobert z Mysliveckého sdružení Beňov.

Zdejší myslivci navezli do lesa první plevy a zrní pro bažanty už začátkem podzimu. Teď chodí kontrolovat krmelce. „Každý z nás má na starosti určitý úsek. Když je pěkně, jako teď, stačí jednou za týden přijít s batohem na zádech a doplnit, co chybí. Za velké zimy ale vezmeme vlečku, naložíme pytle a objedeme všechno najednou,“ popisuje myslivec.

Naopak při dokrmování ptáků se lidé nemusejí bát, že by jim dali příliš tučnou a těžkou potravu. „Nejlepší jsou semena, jakákoli. Pro sýkorky i další ptáky se hodí lůj nebo odřezky ze syrového masa, nejlépe zavěšené,“ vysvětluje Josef Chytil z ornitologické stanice Muzea Komenského Ornis.

Dobrým příkladem, čím ptáky v zimě krmit, je tradiční vánoční strom v areálu Ornisu, který se zdobí na Štědrý den. „Je toho na něm tolik, že ještě ani není moc ozobaný. Zdobili jsme ho jablky a šiškami máčenými v loji a sypanými lněnými semínky,“ vypráví ornitolog.

„Létají na něj sýkorky koňadry i modřinky, kosi, zvonci zelení a také vrabci.“ Kdo má na zahradě krmítko pro ptáky, měl by podle něj dbát hlavně na to, aby se k němu nedostaly kočky.

„I to, když se procházejí kolem, dokáže ptáky odradit,“ doplňuje Chytil. Do krmítek by podle něj lidé neměli dávat žádné zbytky jídel ani nic slaného. Naopak na jablíčkách si rádi pochutnají kosi a také brkoslavi.