Opoziční politik Břetislav Passinger (KSČM) teď chce zastupitelům navrhnout, aby v jejích prostorách vzniklo muzeum průmyslu.
„Město Přerov je spjaté s historií, a ta se promítá právě v průmyslu. Byl významný nejen v minulosti, ale je i dnes. Myslím, že zaniklé firmy jako Heinik, továrna Krátký nebo firma Kokory si zaslouží, aby se o nich lidé dozvěděli více," řekl Břetislav Passinger.
Podle něj by ale mohly v muzeu průmyslu prezentovat svou bohatou historii také firmy, které na Přerovsku působí dodnes – ať už je to Meopta s více než osmdesátiletou tradicí nebo chemička Precheza, jejíž předchůdkyní byly Lučební závody. Významná pro Přerov je ale i historie železnice.
„Tyto firmy by se mohly samy do projektu zapojit. Muzeum průmyslu na Přerovsku by oslovilo turisty, kteří by do Přerova přijížděli, a zvýšilo by atraktivitu města. Proč bychom nemohli zachránit nejen budovu, ale i kus naší historie?," ptá se zastupitel.
Zajímavý nápad ale zřejmě narazí na tvrdou realitu v podobě nákladnosti projektu a je otázkou, jestli se jím radní vůbec budou zabývat.
Bývalá armádní budova je totiž v dezolátním stavu a náklady na rekonstrukci se odhadují na sto osmdesát milionů korun. Komplikovaná jsou také jednání se státem.
Projektanti i soud
Rozlehlá budova v Čechově ulici během posledních desetiletí několikrát změnila vlastníka.
V padesátých letech zde sídlila projektová firma, později vojenský soud.
Po sametové revoluci spadla do klína ministerstvu spravedlnosti a plánovalo se, že zde bude sídlit Krajské státní zastupitelství.
Městu se v roce 2009 podařilo získat zchátralý objekt od státu do svého vlastnictví, ale radnice se v darovací smlouvě zavázala, že provede do pěti let od právních účinků vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí rekonstrukci objektu.
Čas plynul a lhůta pro rekonstrukci bývalému vedení radnice vypršela, aniž by se s objektem cokoliv dělo.
Přerovu se sice v roce 2014 podařilo oddálit zaplacení pokuty za nesplnění podmínek smlouvy se státem, nic se tím ale nevyřešilo.
Jako knihovna nevhodné
Město se v minulých dvou letech pokoušelo najít pro objekt využití.
„Náměstek primátora Petr Měřínský (ANO) se obrátil na Krajské státní zastupitelství v Ostravě, zda by za naplnění veřejného zájmu bylo možné považovat využití budovy pro umístění pobočky Středomoravského centra podpory podnikání pod patronací Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci," shrnula mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Krajské státní zastupitelství ale odpovědělo, že nesouhlasí se změnou funkčnosti objektu, dohodnuté v darovací smlouvě.
Město se poté objekt pokoušelo bezúplatně převést státu, ale bez úspěchu.
O využití zchátralých budov, které hyzdí centrum města, jednala pracovní skupina, tvořená zástupci stran napříč politickým spektrem.
„Měli jsme několik setkání a shodli se na tom, že bude nejlepší objekt v Čechově ulici prodat. Jako sídlo knihovny, o které se v minulosti mluvilo, totiž tato budova není vhodná," uzavřel radní a architekt Jan Horký (SpP).