První patent na psací stroj podal před třemi sty lety londýnský inženýr Henry Mill. A právě kulaté výročí přelomového objevu má nová expozice připomenout. Klíčový pracovní nástroj všech úředníků, spisovatelů, novinářů i muzejníků zažil zlatou éru ve třicátých letech minulého století.

„Výstava zavede návštěvníka do období první republiky, kdy psací stroje způsobily v kancelářích doslova revoluci. Cílem není podrobně představit historii psacího stroje, ale spíše se zaměřit na jednotlivé designové kousky a ukázat reprezentativní výběr tradičních značek z Evropy a Spojených Států," přiblížil kurátor výstavy Lubomír Vyňuchal.

Unikát? Remington Sholes

Mezi exponáty nebudou chybět ani takové rarity, jako takzvané ukazovátkové či válečkové psací stroje nebo mašinky pro psaní Braillovým písmem.

„Většina předmětů pochází ze soukromé sbírky novináře Aleše Fuksy, část jich byla ale doplněna z Muzea Komenského," dodal.

Jeden z nejcennějších kousků – psací stroj Remington Sholes z osmdesátých let 19. století – byl zapůjčen z Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.

Informační panely plné zajímavostí

Trojrozměrné exponáty doplní i doprovodné panely, zaměřené nejen na historii výroby psacích strojů a jejich konstrukční typy, ale k vidění budou i reklamy výrobců a obchodníků, ukázky korespondence se zákazníky či fotografie interiérů dobových kanceláří.

„Na výstavě bude k vidění také dobová kancelář ze třicátých let a lidé si můžou přímo v prostorách muzea zahrát na úředníky a vyzkoušet americký psací stroj značky Smith Premier," upřesnil.

Informační panely nabídnou i nejrůznější rarity a na své si přijdou také milovníci citátů, poezie a písňových textů na téma psací stroj. Tvůrci expozice si totiž dali práci se zjišťováním vztahu slavných osobností k této psací pomůcce.

Výstava začne slavnostní vernisáží ve čtvrtek 21. listopadu v 17 hodin. Muzejníci si na její zahájení připravili dramatickou ukázku ze hry „Holky, víte, že nejlepší a nejhorší věc na světě je psací stroj?"

„Je to dobová scénka ze třicátých let dvacátého století o tom, jak docházelo ke kultivaci kanceláří v továrnách a ke vzniku písáren, a co všechno vnesl do strojírenského prostředí v Přerově ženský živel," přiblížila autorka scénky Kateřina Tomešková.