„Tři kila heřmánku? To je hezké, ale nevyrušuj!,“ upozorňuje žákyni v první lavici důrazně učitelka Božena Hrubá, kterou zahrála přesvědčivě Tereza Holoubková, pracovnice Muzea Komenského v Přerově.

Právě hrané scénky v učebnách z dob socialismu a první republiky zpestřily v pátek večer Muzejní noc, která měla jediné téma - Jan Ámos Komenský. Od jeho narození letos uplynulo 430 let.

Přiblížit osobnost Komenského zábavnou a netradiční formou se podle ohlasů návštěvníků vydařilo. Lidé zaplnili nádvoří zámku, kde zhlédli představení Labyrint světa v podání Divadla Víti Marčíka, ale mohli se zapojit i do zábavného kvízu.

„Rodiče s dětmi musejí projít celkem šest stanovišť. Na prvním jsou obrazy učitele národů z našich sbírek, další zastávka je ve výstavě Kartograf J. A. Komenský, kde se seznámí s Mapou Moravy a dozví se něco o speciálních značkách, jež používal. Ve třídě ze 17. století si zase zkusí, jak se dříve psaly dopisy. Další tři dílny jsou i ve druhém patře,“ přiblížila muzejní pedagožka Jana Trtíková.

Scénkami oživená prohlídka historických učeben návštěvníkům zprostředkovala formou zážitku, jak tehdy učitelé žáky učili, a jak která doba pohlížela na osobnost Komenského.

„Na výstavě paleoartu si pak mohou rodiče s dětmi v keramické dílně vytvořit nějakého prehistorického živočicha,“ řekla.

Komenioložku Muzea Komenského v Přerově Helenu Kovářovou zájem lidí potěšil.

„Myslím si, že se nám podařilo osobnost Komenského přiblížit netradičním způsobem - nalákat na divadlo, dílničky i interaktivní zábavu. Kvíz přivede zájemce i ke Komenského Mapě Moravy, takže se mohou podívat, co všechno je v ní zaznamenané. Nejsou to jen města a vesnice, ale i sklárny, doly, lázně nebo vinice. Dodnes je to také důvod, proč mapu studují historici z různých úhlů,“ vysvětlila.