Přerované loni dýchali čistší vzduch

Vyplývá to alespoň z předběžných výsledků, které mají k dispozici úředníci odboru životního prostředí přerovského magistrátu. Z čerstvých informací vyplývá, že došlo ke snížení hodnot polétavého prachu, který má nejrizikovější dopady na lidské zdraví.

„Přerov je sice stále zařazen do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, ale z předběžných výsledků vyplývá, že v loňském roce došlo k výraznému zlepšení,“ informoval o výsledcích měření kvality ovzduší za loňský rok Jaroslav Čagánek, pracovník odboru životního prostředí.

Podle něho hodnoty polétavého prachu poklesly jak v denních, tak v celoročních koncentracích. „U denního imisního limitu došlo loni k překročení dvaačtyřicetkrát, což je zhruba o třetinu méně než v roce 2006. K překročení ročního limitu loni vůbec nedošlo,“ upřesnil Čagánek.

Jak dále vysvětlil, polétavý prach se do ovzduší dostává vlivem automobilové dopravy, spalováním tuhých paliv, průmyslovou činností a dálkovými přenosy z jiných míst.

Podle odborníků na pokles hodnot koncentrací znečišťujících látek mají největší vliv příznivé klimatické podmínky, které panovaly v loňském roce. Jak dále upřesnil Čagánek, pro zlepšení ovzduší mělo ale přínos také nespálení zhruba sedmi set tun tuhých paliv, která byla nahrazena zemním plynem.

„Otázkou zůstává, jak se bude kvalita ovzduší vyvíjet v dlouhodobější časové řadě a zda byl minulý rok pouze mimořádně klimaticky příznivý, nebo se tento trend udrží i do budoucna,“ doplnil Jan Zona z odboru životního prostředí Magistrátu v Přerově.

Kromě polétavého prachu přerovští úředníci vyhodnocují také množství jiných znečišťujících látek v ovzduší (SOą, NOą, Oș, CO). „U těchto látek však limity nejsou překračovány,“ dodal Čagánek. Novinkou je však celoroční měření takzvaného prašného spadu. „Ten jsme loni měřili celkem v pěti lokalitách Přerova.

Nejhůře dopadla křižovatka ulic Komenského a Novosady, a naopak nejlépe bylo hodnoceno místo u parku Michalov. Z toho jasně vyplývá, že prachovými částicemi jsou nejvíce zatěžovány lokality, kde je vysoká dopravní zátěž,“ vysvětlil Jaroslav Čagánek.

Prachové částice jsou nosičem některých dalších škodlivin. Podle hygieniků mají za následek zvýšení celkové nemocnosti v populaci. Nepříznivý dopad mají zejména na onemocnění srdce a snížení plicních funkcí u dětí i dospělých. „Citlivost jedinců na tuto znečišťující látku kolísá v závislosti na jejich věku a zdravotním stavu,“ dodala Jarmila Lindnerová z Hygienické stanice v Přerově.