Na problematiku související s vojenskými základnami na území Česka se Deník dotázal experta na bezpečnostní problematiku, profesora Miroslava Mareše z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Miroslav Mareš, bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity v BrněMiroslav Mareš, bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity v BrněZdroj: Archiv M. Mareše„Myslím, že by byla spíše přínosem, protože by zavazovala USA k obraně našeho území. Takováto garance stojí i za podstoupení rizika potenciálního úderu proti základně, protože bezbranné území by Rusko mohlo vidět jako snadné sousto,“ řekl v rozhovoru pro Deník.

Co si pod pojmem "americká základna" vůbec představit?
S ohledem na to, že zatím se jedná pouze o vyjádření zájmu ze strany ministryně obrany ČR, které nebylo podrobněji projednáno ani s USA, nelze specifikovat, o jaký typ základny by šlo. Ve hře je tak množství variant, od rozsáhlého komplexu s množstvím  výzbroje a vojáků až po občas využívané prostory.

Co by bylo k vybudování trvalé vojenské základny USA na území ČR zapotřebí?
Samozřejmě souhlas obou zemí, včetně schválení v Parlamentu ČR, pak i finance a určitě i jasné strategické a taktické vymezení účelu základny.

Byla by taková základna spíše přínosem pro bezpečnost ČR nebo spíše rizikem jako potenciální cíl nepřátelského útoku, jak tvrdí někteří lidé?
Myslím, že by byla spíše přínosem, protože by zavazovala USA k obraně našeho území. Takováto garance stojí i za podstoupení rizika potenciálního úderu proti základně, protože bezbranné území by Rusko mohlo vidět jako snadné sousto.

Marian Jurečka
Jurečka: O letišti v Bochoři bych chtěl na vládě vést debatu

Pokud by došlo na vážnou debatu o tomto záměru, bylo by možné očekávat podobný odpor veřejnosti jako v případě amerického radaru v Brdech?
Odpor části politických sil by samozřejmě nastal, jednak těch vyhraněně prokremelských a jednak těch, které se snaží o neaktivní zahraniční politiku a o rozhazovačný populismus na domácí scéně . Tento odpor by už ale nebyl tak silný, jako tomu bylo v době stavby radaru v Brdech, byť by byl stále znatelný.  V současnosti je velkou částí společnosti vnímána intenzivněji hrozba z Ruska proti zájmům ČR oproti tehdejší době. Takže i zastánci základny by se projevovali mnohem  silněji než tomu bylo v době debat o radaru v Brdech.

Ve kterých nových členských zemích NATO základny USA, resp. NATO jsou? Provázely jejich vybudování ostré společenské či politické debaty?
To je složitá otázka podle toho, co budeme považovat za základnu USA, za alianční zařízení anebo za časově omezené umístnění vojsk v místech pod správou hostitelské země. Doporučuji infografiku NATO on the Map. Ve většině postkomunistických zemí jsou americká vojska a zařízení NATO příznivě přijímána většinou obyvatel i politického spektra. Bouřlivé protesty ale provázely a provázejí přípravy na  vybudování amerických základen na Slovensku.

Letiště v Bochoři v roce 2009
Základna NATO v Bochoři? Má volnou kapacitu, dobrou polohu, starosta není proti

Jaký vliv může mít na rozhodování USA o případné základně v Česku fakt, že už existují základny v Německu a v Rumunsku?
Bude záležet na tom, k čemu by základna sloužila. Například pokud by bylo v Evropě třeba umístit větší množství jaderných zbraní, nemusely by být existující základny v Německu a Rumunsku překážkou takové základně v Česku. A nemusí jít pouze o jadernou základnu, ve hře jsou třeba jednotky pro boj s následky CBRN zbraní (biologické, chemické, radioaktivní anukleární zbraně, pozn. red.), logistická zařízení, letecká či vrtulníková základna a podobně.

Nebude chtít v případě ČR jít USA spíše slovenským modelem, tedy že opraví vybrané letiště a bude je využívat dle potřeby?
Jak jsem uvedl výše, zatím není jasné, zda tu vůbec nějaká americká či „naťácká“ základna bude. Pokud se tak stane, je mnoho variant. Ten „slovenský model“ by za určitých okolností mohl být kompromisem, pokud by se hlavní část politické reprezentace neshodla na výraznější přítomnosti vojsk USA na území ČR.