Problémem zejména starších obyvatel ghett je totiž negramotnost.

Proces sčítání lidu vstupuje tento týden do druhé fáze – komisaři obcházejí domy a byty a předávají lidem formuláře, které musejí nejpozději do 25. března odevzdat. Pro některé sociálně slabé obyvatele je ale právě jejich vyplnění oříškem.

„Handicapem zejména starších Romů je, že se neumějí podepsat a místo jména často uvedou jen tři křížky. V rámci individuálního akčního plánu, který jsme zavedli již před časem pro nezaměstnané, se proto učí psát životopisy a nebo motivační dopisy,“ popsala situaci Irena Kučová z přerovského Úřadu práce.

Podle ní je negramotnost typická zejména pro starší generaci starousedlíků.

„Mladí lidé už většinou chodili do zvláštních škol, a proto jim naše zprostředkovatelky navrhují, aby děti naučily své rodiče podepisovat,“ dodala.

Mnozí Romové se prý navíc za svou negramotnost stydí.

Odbourat předsudky Romů a lépe s nimi komunikovat při sčítání lidu má projekt statistiků a Rady vlády pro národnostní menšiny.

Ghetta v Husově, Kojetínské, Tovačovské a Škodově ulici v Přerově začnou proto už od příštího týdne navštěvovat společně se sčítacími komisaři romští asistenti.

„Tím, že budou společně s komisaři chodit do domácností i asistenti, zabráníme, aby někdo formulář nevyplnil jen z důvodu negramotnosti,“ vysvětlil Miloslav Pospíšil z olomoucké pobočky Českého statistického ú­řadu.

Romský asistent poradí nejen s vyplněním formuláře, ale může jej i za obyvatele ghetta bez patřičného vzdělání podepsat.

Kromě Přerova a Hranic navštíví asistenti také některé obce s větším počtem romských obyvatel – například Soběchleby, Polkovice nebo Drahotuše u Hranic.

Většina Romů se ke své národnosti nehlásí

Jedním z asistentů, který bude radit menšině v Hranicích, je i Robert Sutorý. Podle svých slov bude mít ale jednodušší práci, protože jako terénní sociální pracovník zdejšího Městského úřadu většinu místních rodin zná.

„S Romy úzce spolupracujeme a snažíme se řešit jejich problémy, takže při sčítání lidu nepředpokládáme žádné problémy,“ řekl Sutorý. Jeho úkolem bude také přesvědčit obyvatele lokalit, aby se nebáli přihlásit ke své národnosti.

Mnozí z nich v sobě totiž mají stále zakořeněnou nedůvěru k uvedení údaje, který byl v minulosti zneužit mocenskými režimy.

Pro menšiny může mít nyní uvedení národnosti i výhodu – obec, ve které se k ní totiž přihlásí minimálně deset procent obyvatelstva, musí zřídit výbor pro národnostní menšiny. Ten má pak větší šanci prosadit své zájmy na jednání městského zastupitelstva.

Ze statistických údajů z minulých let ale vyplynulo, že se Romové ke své národnosti nehlásí. Zatímco ještě v roce 1991 uvedlo údaj do kolonky o národnosti na 714 obyvatel tehdejšího okresu, o deset let později už jich bylo jen 213.