Zastupitelé schválili uzavření Akcionářské smlouvy o peněžitém příplatku mimo základní kapitál mezi městem Přerov jako akcionářem a Servisní společností Odpady Olomouckého kraje. Město jako akcionář přispěje částkou 150 korun za akcii, to znamená 6,5 milionu korun. Předpokládaná částka na výstavbu linky je zhruba 500 milionů korun.

„V současné době je nutné zpracovat dokumentaci pro proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA), studii proveditelnosti třídící linky, dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení a požádat o stavební povolení. Aby bylo možné tyto práce zahájit, bude nutné shromáždit finanční prostředky na tyto aktivity,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Na jednání zastupitelstva vystoupil olomoucký hejtman Josef Suchánek, podle kterého je výsledek hlasování klíčový.

Na rozestavěný úsek dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem se přijeli podívat v pondělí odpoledne ministr dopravy Martin Kupka a generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
VIDEO: Ministr dopravy v Přerově: Nevidíme žádnou zásadní překážku pro stavbu D1

„Podpora města je pro nás vítaná, protože je to i příklad pro ostatní obce a neznejišťuje je to, protože potom mohou v klidu do spolku vstupovat. Město Přerov je zároveň přímým akcionářem, takže dává jasný signál,“ řekl hejtman.

„Druhé hledisko je ekonomické a praktické - to znamená, že budeme mít dostatek prostředků, abychom mohli tento projekt finančně rozjet a požádat o dotaci. My víme, že to bude kolem půl miliardy korun, a proto je pro nás potřebné, aby přibývala i další města. Město Přerov je v tom klíčovým hráčem. Například Hranice do toho vstoupily na konci loňského roku,“ doplnil.

Podporu společnému postupu měst a obcí vyjádřili nejen koaliční, ale i opoziční zastupitelé. „Akciovka složená z municipalit má velký potenciál,“ míní třeba pirátská zastupitelka Lenka Jüngling. Hlasování se naopak zdržela Helena Netopilová z koalice Společně pro Přerov.

Traktor, rocková skupina.
Desmod i Traktor. Festivalová scéna slibuje lahůdky na Přerovsku i Hranicku

„Nejsem přesvědčená o jednoznačné prospěšnosti tohoto projektu. Trochu mě udivuje, že si více nevykládáme o Prostějovu, který tento projekt zhodnotil jako to nejdražší a nejnákladnější. Kde je garance toho, že to, co se řeší přes veřejný sektor nebude nákladnější?“ zeptala se.

V debatě na jednání zastupitelstva po letech znovu obživl „strašák“ jménem spalovna, proti které v minulosti demonstrovali nespokojení obyvatelé Přerova. Mnozí zastupitelé ale spíše litovali toho, že z projektu s názvem Hanácké ZEVO nakonec sešlo.

„Když shrnu přerovskou realitou, jednalo se o vybudování spalovny, a to se nesetkalo s podporou a bojovalo se za to, aby v Přerově nebyla. Spalovna se tedy nekonala, nicméně společnost Veolia v tichosti rekonstruovala kotel na spalování tuhého alternativního paliva, který je teď ve zkušebním provozu. Z mého pohledu tu tedy máme spalovnu, jen není v rukou města, ale Veolie,“ uvedl zastupitel František J. Hrabina (Za prosperitu Přerova).

Součástí inovačního hubu jsou i dvě zasedací místnosti, které nesou jméno po významných přerovských podnikatelích – Karlu Zejdovi (1890-1977), majiteli továrny na kufry Kazeto a Terezii Hrubé (1876-1933) - majitelky továrny na cukrovinky. Foto: Se souhlas
Inovační hub v Blažkově domě se otevře veřejnosti

„Měli jsme možnost před lety vybudovat ZEVO a je škoda, že tento projekt nevyšel. V Přerově se spalovat bude, jen zisky nepůjdou nám,“ vyjádřil svůj názor také zastupitel Miloslav Skládal (SPD).

Multifunkční palivový kotel společnosti Veolia je podle primátora města Petra Vrány (ANO) nyní ve zkušebním provozu. „To, že tady vznikl, považuji za přínos, protože spalování tapu je ekologičtější než stav, co tady byl,“ konstatoval primátor.

Podle něj zastupitelé jasně vyjádřili svou vůli, jakým směrem se dál ubírat. „Znamená to, že Servisní společnost Odpady Olomouckého kraje bude dál pokračovat v projektování a přípravě třídící linky v Olomouci. My jako město Přerov jsme akcionáři této společnosti, teď jsme přispěli financemi na projektování a pro nás to znamená jednu z cest, jak řešit otázku nakládání s odpady po zákazu skládkování,“ uzavřel.