Film sestavený z autentických svědectví je pokusem o moderní příběhovou archeologii. Není to tedy běžná inscenace.

„Masakr je výjimečný nejen svým rozsahem, ale i tím, že při něm Čechoslováci vraždili Čechoslováky - mnozí se dokonce osobně znali. Vyšetřovací spis celého případu je velmi objemný,“ řekl režisér Jiří Havelka.

Obludnost popravy podle něj nedovolila, aby ji šlo ututlat, a tak došlo k několikanásobnému vyšetřování jak civilním soudem, tak vojenskou prokuraturou.

| Video: Youtube

„Je to zoufalá studie toho, co se stane, když se nikdo nevzepře očividnému bezpráví a neudělá nic, aby mu zabránil. I proto pro mě natáčení jednotlivých výpovědí představovalo nečekaně trýznivý zážitek. V té jednoduché, ale nepříjemné situaci vyšetřovaného, který promlouvá k vyšetřujícímu - v našem případě do kamery - začala tato krvavá akce před mýma očima ožívat v celé své patologii. Najednou to nebyly protokoly, ale lidé,“ dodal Jiří Havelka.

Film Očitý svědek na webu Národního divadla

Setkání s historikem Františkem Hýblem, který se okolnostmi masakru dlouhodobě zabývá, pro něj bylo velmi důležité. „Hodně mě to posunulo, i samotná návštěva místa, kde k masakru došlo,“ hodnotí.

František Hýbl připravuje pro Národní divadlo také výstavu sedmnácti panelů s historickými fakty hromadné popravy na Švédských šancích. Tu by měly doplnit i obrazy přerovské výtvarnice Anny Sypěnové, která chystá projekt Křížové cesty s několika zastaveními.

„Jsem šťastný, že se tímto způsobem konečně dostanou Švédské šance do povědomí lidí a oceňuji i snahu profesora Vladimíra Justa, aby se o těchto zvěrstvech mluvilo i ve školách. Pro mě jako historika je mít výstavu ve Zlaté kapličce něco jako státní vyznamenání,“ dodává František Hýbl. Za totality bylo totiž toto téma tabu a nesmělo se o něm mluvit.

František Hýbl získal za své dlouhodobé badatelské úsilí nejvyšší německé ocenění - prezident Spolkové republiky Německo mu v roce 2017 propůjčil Kříž za zásluhy se stuhou záslužného řádu.

„Teď mám dostat také nejvyšší maďarské vyznamenání - Zlatý kříž Za zásluhy. Mezi oběťmi masakru totiž nebyli jen karpatští Němci, ale i Maďaři, Slováci a jedna Ruska. Většinu zavražděných tvořily ženy a děti,“ říká.

Nejvíce ho prý ale potěšilo to, že jeden Maďar vypěstoval novou růži a dal jí jméno „Rosa František Hýbl.“ „Chtěli bychom tuto růži zasadit na Švédských šancích,“ uzavírá historik.