Samotnému obřadu přihlíželi v prostorách obecního úřadu nejen příbuzní, ale i přátelé a známí obou „novomanželů“. Když si po letech znovu předali prstýnky a slíbili věrnost, neubránili se mnozí z přítomných slzám dojetí.

„Brali jsme se v roce 1962, přesně 31. března. Počasí bylo tehdy škaredé, všude bláto a zima. Pamatuji si, že jsem měla dokonce na svatebních šatech kožich. Obřad byl tenkrát hodně skromný, a tak jsme si to teď trochu vynahradili,“ řekla čerstvá nevěsta Dobromila Dvořáková.

Za klíč ke spokojenému manželství prý považuje štěstí, lásku, toleranci a vzájemný respekt. „Vždycky se ti dva musejí dohodnout, i když přijdou starosti,“ říká žena, která společně se svým manželem vychovala dvě děti, dceru a syna. Mají také tři vnoučata.

Jak ji doplnil manžel, lidé by si měli pomáhat v dobrém i zlém. Jeho recept na dlouholeté trvání svazku je jednoduchý. „V první řadě je to láska a plnění slibu, který jsme si před padesáti lety dali, a který jsme na sto procent plnili,“ poznamenal Arnošt Dvořák.

Přestože měli oba rozdílné profese, ničemu to prý nevadilo.

„Já jsem pracoval jako zootechnik a manželka byla kosmetička,“ řekl s tím, že kromě toho byl v letech 1998 až 2002 také starostou obce.

Jeho nástupce ve funkci Jiří Řezníček prozradil, že oba manžele spojuje i velká láska ke zvířatům. „Se svými čtyřnohými miláčky se účastní nejrůznějších soutěží, a pokud vím, dosahují na nich úspěchů,“ uzavřel.