Město chce totiž oprášit studii z roku 2004, jež počítala s úpravou silnice v podjezdu pod železnicí tak, aby tudy mohla projíždět i nákladní auta.

Jaké mají radní s Mádrovým podjezdem plány? Stručně řečeno – komunikace se rozšíří a prohloubí. Propojení silnice I/55 v ulici Generála Štefánika s komunikací II/434 v Tovačovské by tak mělo zásadní vliv na dopravu v Přerově.

„Doprava těžkých aut nad 12 tun by se odklonila z prostoru kolem vlakového nádraží, a tím by se zlepšil komfort života v této části města. Průmyslová zóna v Tovačovské ulici by se napojila na komunikaci první třídy a následně na plánovanou dálnici," shrnul přerovský primátor Vladimír Puchalský (SpP).

Areál Přerovských strojíren a navazující letiště by tak byly vhodně napojeny na novou silnici, jež by vedla i pod Mádrovým podjezdem.

Ten už slouží řadu let jako zkratka pro drážní zaměstnance a pracovníky firem z Kojetínské a Tovačovské ulice a řidičům velkou radost nedělá. V období větších přívalových dešťů bývá totiž často zaplavený a neprůjezdný.

„Projekt s tím počítá a nabízí takové technické řešení, aby byla eliminována i spodní voda. Byla by tam dostatečně silná železobetonová deska a své místo by tu měla i čerpadla," doplnil primátor.

Studie je již 11 let

Rozšíření Mádrova podjezdu a vybudování jižního přivaděče k dálnici D1 považují přerovští radní za jednu z dopravních priorit. P

lán na úpravu podjezdu ale není žádnou novinkou – tato studie leží na magistrátu už téměř jedenáct let.

„O projektu chceme nyní jednat se zástupci Olomouckého kraje, který může na stavbu získat státní finance. Je možné využít peníze státu, pokud plánovaná komunikace navazuje na průmyslovou zónu – a v tomto případě jsou podmínky splněny," konstatoval Antonín Prachař, který zastupuje město Přerov ve věcech dopravních staveb před orgány státu a kraje. Stavba je i v souladu s územním plánem Přerova.

"Finanční krytí nebylo reálné"

Mádrův podjezd prošel rekonstrukcí v roce 2011, a to v rámci modernizace železničního uzlu v Přerově. Správa železniční dopravní cesty akci financovala s pomocí prostředků z operačního programu Evropské unie.

„Oprava přišla na 104 milionů korun a 20 miliony na ni přispěl Olomoucký kraj. Město Přerov se podílelo částkou 1,8 milionu," upřesnil Pavel Gala z odboru rozvoje přerovského magistrátu.

Na základě spolufinancování se podařilo vybudovat těleso podjezdu v takových parametrech, aby pod ním mohla být v budoucnu komunikace druhé třídy.

Podjezd byl z původního rozpětí 5,5 metru zrekonstruován na rozpětí 17,4 metru.

„Finanční krytí k tomu, aby byla pod podjezdem postavena nová betonová vana v normových parametrech pro silnici druhé třídy, ale nebylo reálné. Proto tam byla ponechána komunikace stejných parametrů jako ta původní – šířka je 3 metry, podjezdná výška 2,8 metru a jednostranný chodník v šířce 1,2 metru," řekl Pavel Gala.

Hasiči neprojedou

Pokud se záměr podaří realizovat, bude možné, aby Mádrův podjezd využívaly složky Integrovaného záchranného systému. Paradoxem totiž je, že jím neprojedou hasičské vozy, které mají v blízkosti podjezdu stanoviště.

Přerovští řidiči považují stávající podobu Mádrova podjezdu za nevydařenou.

„Ten, kdo to řešil, se snad pod podjezdem nikdy neprojel. Přednost v jízdě je přikázána ze směru od zahrádek u strojíren. Jenže odtud není při příjezdu vůbec vidět na druhou stranu a už několikrát se mi stalo, že jsem až v polovině podjezdu zjistil, že je v protisměru jiné auto a musel z něj vycouvat," svěřil se jeden z šoférů.