Bádání na místě renesančního paláce na Helfštýně je unikátní sondou do života šlechty, které hrad patřil v 15. a 16. století. Archeologové těsně před dokončením náročného výzkumu odkryli opravdové skvosty - šest desítek mincí, úlomky zdobených pohárů, ale třeba i kovové nášivky, které zdobily rytířské opasky. Narazili i na původní dlažbu z první poloviny 16. století.

„V poslední etapě záchranného výzkumu jsme se soustředili na odkrytí raně novověké dlažby z první poloviny 16. století. Se stavebníky, kteří pracují na rekonstrukci paláce, se nám podařilo odkrýt dvě třetiny původního zadlážděného prostoru,“ přiblížil archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.

Originální dlažba je dokladem kvalitní řemeslné práce v období renesance.

„Jedná se o jednu z nejhezčích ukázek historické dlažby v rámci kraje a v minulosti po ní mohl klidně kráčet i majitel helfštýnského panství Petr Vok z Rožmberka se svou chotí Kateřinou z Ludanic,“ dodal.

Badatelům se podařilo nalézt přímo v úrovni dlažby velké množství olověných projektilů. Velká část použitého střeliva je ale zdeformována.

„Je otázkou, jestli byla tato munice použita do pistolí a mušket třeba při střelbě na terč, nebo je dokladem nějakého válečného konfliktu,“ poznamenal.

Překvapivý nález na palácové terase

V severozápadní části nádvoří narazili archeologové také na základy původního hospodářského přístavku z období pozdní gotiky, jehož interiér byl omítnut. Stavba je mírně zahloubena a podařilo se objevit i část schodiště, kterým se do objektu vcházelo.

Největší překvapení ale badatele čekalo na severní palácové terase. Objevili totiž artefakty, které dokládají luxusní styl života tehdejší šlechty, a to za vlády panovnických rodů Kravařů a Pernštejnů. Nalezené předměty z 15. a 16. století ilustrují každodenní život na hradě.

„Našli jsme šedesát drobných stříbrných mincí z první poloviny 15. až druhé poloviny 16. století, čtyři početní žetony a velké množství drobných kovových nášivek, které zdobily dobový oděv a byly součástí rytířských opasků,“ vyjmenoval Zdeněk Schenk.

Unikátní je i soubor zlomků skleněných nádob se zdobeným dnem a stěnami.

„Za mimořádně cenný artefakt považuji stříbrnou ušní lžičku, která byla zhotovena z tordovaného stříbrného drátku. Byla zřejmě součástí luxusnější toaletní soupravy, již vlastnil některý ze zástupců společenské elity v období renesance,“ řekl.

Významný je i nález bohatě zdobené střenky příborového nože.

„I za ní stojí příběh některého z obyvatel hradního paláce na Helfštýně. Přestože jméno konkrétního majitele neznáme, staly se tyto unikátní předměty němými svědky doby a vypovídají o úrovni každodenního života společenské elity pobývající v paláci,“ doplnil.

Mezi exponáty jsou i tisíce zlomků kuchyňské a stolní keramiky. Exkluzivní je především soubor fragmentů keramických pohárů z první poloviny 15. století, zdobených takzvaným diamantováním. Zajímavostí jsou i části kameninových nádob, importovaných patrně z jiných koutů Evropy.

Archeology zaujal i zlomek keramického poháru se znázorněním hlavy šaška. Pohár je z mladší renesanční vrstvy a propracované glazování zachycuje veškeré detaily tváře.