Podle údajů Českého hydrometeorolo­gického ústavu padají tento týden sto let staré teplotní rekordy. Podobně teplé počasí jako v pondělí 3. listopadu bylo v Přerově naposledy v roce 1888.

Úterní hodnoty se zase přiblížily těm z roku 1927. Ve středu 5. listopadusi zase pamětníci při pohledu na rtuť teploměru vzpomněli na počasí, jaké bylo v roce 1963.

„Ve srovnání s loňským rokem je to značný rozdíl. Zatímco loni byla touto dobou maximální naměřená hodnota pouze 4,4 stupňů, letos je to 20, 2 stupňů Celsia. To je rozdíl šestnácti stupňů,“ srovnává Jarmila Palkovská z Českého hydrometeorolo­gického ústavu v Ostravě.

Podle jejích slov byly tak extrémně vysoké teploty jako letos v listopadu naposledy zaznamenány před více než sto lety. „Teplota dosáhla v pondělí v Přerově 20,7 stupňů Celsia a pokořila tak rekord z roku 1888, kdy bylo naměřeno 19,1 stupňů. V úterý zase bylo 18,9 stupňů Celsia a podařilo se překonat rekord z roku 1927, kdy bylo 18,3 stupňů,“ přiblížila Palkovská.

Ve středu naměřili meteorologové v Přerově 20,6 stupňů Celsia. Lidé odkládali kabáty a vyráželi do ulic jen nalehko. Podobná situace přitom panuje ve všech městech a obcích Olomouckého kraje.

A jaký vliv mají teplotní extrémy na přírodu?

Přerovští ornitologové mluví o změnách v chování ptactva. „Do České republiky se nastěhovaly některé druhy, které mají svůj původ ve Středozemí. Ptáci navíc méně migrují a některé druhy, třeba čápi, u nás zůstávají přes celou zimu. Necítí zkrátka žádnou potřebu odletět do teplých krajin,“ popsal předseda Moravského ornitologického spolku v Přerově Josef Trubač.

„Současné vysoké teploty jsou na listopad nenormální a mohou se podepsat i na rostlinné výrobě. Pokud potrvají celý měsíc, může dojít k rozsáhlému rozmnožení škůdců jako jsou mšice nebo křísek polní, který způsobuje virová onemocnění obilovin. Existuje i další problém, a tím jsou hraboši. Pokud bude teplo dál přetrvávat, hrozí jejich nekontrolované rozmnožení. Já osobně se už příští týden pustím do jejich ošetření,“ řekl agronom zemědělské společnosti v Rokytnici Jaroslav Mackovík.

„Stav včel to nemůže ohrozit. Jedině, že by došlo k náhlému teplotnímu zvratu – pak by mohly včely vymrznout,“ zmínil se předseda Českého svazu včelařů v Přerově František Hošek. „Změna teplot po několik dní nemá na lesy zásadní vliv. Pokud by ale takové oteplení probíhalo v dlouhodobém horizontu, mělo by spíše negativní dopad. V našich zeměpisných šířkách by to vyvolávalo stres u lesních dřevin,“ uvedl Jan Hubený z olomoucké pobočky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

Krátkodobé extrémní teploty neohrozí podle sadařů ani ovocné stromy. „Na stromy by to zásadní vliv nemělo mít. Kdyby však přišlo výrazné ochlazení, problém by to znamenalo. Teď mají rostliny i přes vyšší teploty stále podzim a chystají se na zimu,“ vyjádřil se k teplému počasí posledních dní také majitel ovocných sadů v Lučicích na Hranicku Eduard Kozák.

Petra Poláková-Uvírová, Pavlína Chmelařová