Ačkoliv tak porušují mnoho zákonů, jsou jen těžko postihnutelní. S helmou na hlavě a bez státní poznávací značky je totiž nelze identifikovat. Na jejich bezohlednost si stěžují především ochránci a milovníci lesů.

„Motorkáři jsou všude, jezdí po lesích i čerstvě zasetých polích. A je jich bohužel čím dál tím víc. Například včera jsem byl na Libavé, a správce mi říkal, že se tam objevil člověk, který na motorce dojel až k pramenu potoka. Tam zapadl a ještě chtěl od správce, aby mu motorku pomohl vytáhnout,“ uvedl učitel Střední lesnické školy v Hranicích Ctirad Juráň.

Hluk, který na svých projížďkách lesem způsobují, je pro zvěř extrémně rušivý zejména na jaře, kdy chce hnízdit. Životu nebezpečný pak může být v zimních měsících. „Když zvěř slyší rámus, je neklidná a neustále odbíhá. To je pro ni velký energetický výdej, který pak nemá kde načerpat. Snadno tak může dostat zápal plic a uhynout,“ vysvětlil následky ředitel školy Miroslav Kutý.

Přestože olej, benzín a výfukové páry narušují ovzduší a pneumatiky kol zase půdní kryt, někteří milovníci rychlých strojů si škody, které v lese napáchají, neuvědomují.

„Mám motorku Enduro 750 více než rok. Po lesích jezdím, i když vím, že se to nesmí. Je to pro mě zkrátka adrenalin. Vybírám si převážně cesty, kde jezdí i traktory, tak si nemyslím, že by to přírodu příliš ničilo. S myslivci či správci lesy jsem se zatím nesetkal, ale slyšel jsem, že když jedou autem, tak můžou motorkáři zatarasit cestu. A taky, že dávají po lesích různé dráty a ježky, aby nám propíchli gumy,“ uvedl šestadvacetiletý motorkář, který se nepřál uveřejnit své jméno. Redakce jej však má k dispozici.

Ačkoliv motorkáři svým jednáním porušují lesní zákon, jsou jen velmi obtížně postihnutelní. „Pokud myslivecká stráž takové pachatele odchytí, nemůže jim žádnou pokutu uložit. Může jen zavolat policii a snažit se motorkáře do jejich příjezdu zdržet. Motorkáři si však s tímto nedělají hlavu a většinou odjedou. Často se také stává, že jsou agresivní,“ uvedl pracovník Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Šilha.

V lesích na Hranicku se motorkáři pohybují nejčastěji v lokalitách na Jindřichovsku, Střítežsku a Partutovicku. Policisté sice v těchto lokalitách provádějí nepravidelné kontroly, ale jak sami přiznávají, je složité motorkáře dostihnout.

„Pokud někoho chytneme, tak to řešíme v blokovém řízení. Ale je to složité. Navíc nejsme vybaveni terénními motorkami, abychom je mohli dostihnout,“ vysvětlil vedoucí obvodního oddělení hranické policie Petr Čech.

Také identifikace motorkářů je nesnadná. Ti si totiž často při svých výjezdech registrační značku zakryjí nebo sundají. K vyřešení problému by mohlo pomoci, kdyby měli motorkáři povinnost mít poznávací značku neustále.

Pavlína Chmelařová