Vzhledem k loňskému nadměrnému výskytu lýkožroutů lesníci i letos očekávají silnou kůrovcovou populaci. Ta by mohla výrazně ovlivnit zdravotní stav lesů. Lesníci jsou proto ve střehu.

„Situace je zatím klidná. Dosavadní počasí totiž nadměrnému výskytu kůrovce příliš nepřálo. Když je chladněji a vlhko, stojící stromy se mohou lépe bránit napadení,“ řekl Pavel Polák z Lesů a statků ČR se sídlem v Lipníku nad Bečvou, které obhospodařují téměř 23 tisíc hektarů lesního porostu zejména ve vojenském prostoru Libavá.

Lesníci už mají za sebou rozmístění několika kusů lapáků i lapačů. Nyní začíná jejich každoroční kontrola, která se provádí každých sedm až deset dnů. „Jejich cílem je zabránit hrozící kůrovcové kalamitě,“ vysvětlil Polák.

Kontrola lapáků a lapačů zaměstnává ale i jiné organizace. „Rozmístili jsme na pětadvacet feromonových lapačů. Loni jsme měli i my s kůrovcem velký problém. Doufám, že letos bude situace klidnější,“ vzpomněl Milan Vinkler, ředitel společnosti Ekoltes v Hranicích, která obhospodařuje téměř 250 hektarů lesů.

Podle lesníků letošní jarní rojení začalo sice o čtrnáct dní později než v loňském roce, ale pro další vývoj bude důležité právě počasí v následujících měsících.

Pokud by přišla velká tepla, kůrovec podle lesníků dvoutýdenní skluz snadno dožene. Rojit se začíná při teplotách kolem 20 stupňů Celsia.

Slovník pojmů:

lapák – položený kmen, zpravidla přikrytý větvemi, určený k odchytu kůrovců – metoda se úspěšně používá téměř dvě stě let.

lapač – umělá past určená k odchytu kůrovců za pomoci umělého feromonu – metoda se úspěšně používá od počátku 80. let minulého století

kůrovec – lýkožrouti schopní se kalamitně přemnožit, hubit stojící stromy a rozvracet tak stojící porosty. Lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, případně lýkožrout menší a lýkožrout severský jsou brouci o velikosti 2,5–4,5 mm žijící v lýku. Při svém žíru vytvářejí charakteristické chodby zvané požerky.