Ve dvanácti vagonech takzvaného Legiovlaku si návštěvníci mohou udělat představu, v čem se desetitisíce vojáků přepravovaly po transsibiřské magistrále.

Věrné repliky vybavení, legionáře ve stejnokrojích, a také originální exponáty a několik stovek fotografií mapujících historii československých legií si lze na přerovském nádraží prohlédnout až do neděle 13. listopadu.

„Především děti a muže nejvíce zajímá obrněný vagón, kde jsou k vidění kulomety Maxim vzor 1910. Zde si je možné kulomety osahat a vyzkoušet, a to přímo nabít a na sucho vystřelit," prozradil vedoucí první směny Legiovlaku Petr Čížek.

Soupravy těchto vlaků byly takzvaná kasárna na kolejích, takže se legionáři museli postarat o vše nezbytné k žití sami a ještě za pohybu. Návštěvníci si mohou projít vůz polní pošty, ubytovací vůz – těplušku, zdravotní, filmový, štábní, obrněný, prodejní, krejčovský, kovářský, a dva plošinové vozy s materiálem včetně obrněného automobilu Austin. 

Databáze legionářů

Každý návštěvník může ve vagónech označeném jako Plukovní prodejna zjistit, jestli měl legionáře mezi svými předky. Posádka tohoto vozu totiž dokáže ve své databázi vyhledat konkrétní osoby.

„Stačí, když znáte datum narození a jméno, a můžete se o svém předku dozvědět například to, jestli sloužil v legiích, kde přesně sloužil, od kdy do kdy. Popřípadě kdy padl, nebo zda byl prohlášen za nezvěstného. Databázi se i díky návštěvníkům daří doplňovat o fotografie, dokumenty a hmotné předměty z pozůstalostí," informoval legionář z Plukovní prodejny.

Prohlídku jedinečného vlaku se nenechala ujít ani bývalá zastupitelka Elena Grambličková, jejíž děda patřil k legionářské výpravě.

„V rodině jsme věděli, že byl legionář, i když o tom sám dědeček nemluvil. Zemřel, když mi bylo jedenáct let a jediné, co víme, že se vrátil více než dva roky po skončení první světové války, protože objel celý svět," prozradila bývalá zastupitelka, která si údaje v databázi ověřila.

Díky svému předkovi, Zdeňku Nevřelovi, se zachovali také fotografie z cesty legionářským vlakem.

„Nebyl ale jen dokumentarista, ale také amatérský malíř a máme od něj doma obrazy zimního Bajkalu, které namaloval podle fotek," dodala Elena Grambličková.

Každý den do 16 hodin

Expozici Legiovlaku doplnilo i Muzeum Komenského v Přerově.

„Toto celé pojízdné legionářské muzeum je velmi atraktivní a velmi obsáhlé, ale není v silách pořadatelů, aby pro každé město zajistili nějaké to místní ozvláštnění. Proto tuto expozici Muzeum doplnilo doprovodným programem, jehož hlavní částí je výstava o Janu Gayerovi, což byla největší legionářská osobnost regionu Střední Moravy a přerovský rodák, který v roce 1918 padnul v řadách ruských legií jako velitel střeleckého pluku v bitvě u Lipjag v rámci celé Sibiřské anabáze, o které je vlastně celá tato prezentace," popsal kurátor sbírkových fondů a regionální historik Muzea Komenského Petr Sehnálek.

Veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma ve všední dny od 8 do 16 hodin a o víkendu od 9 do 16 hodin.

Komentované prohlídky s průvodcem začínají každý den od 13 hodin a opakují se vždy v hodinových intervalech. 

Autoři: Marek Suchánek, Iva Najďonovová