„S menšími úpravami prostor jsme začali už loni v prosinci a letos v červenci jsme lázně na měsíc uzavřeli, abychom provedli rekonstrukci toalet a sociálního zázemí pro klienty,“ popsal starosta Bochoře Tomáš Volek.

Výraznou proměnou prošla i recepce, jejíž součástí je menší kavárna. Chodby zdobí historické fotografie z dob, kdy patřily lázně s bohatou minulostí k vyhlášeným.

První zmínka o bochořských lázních pochází z roku 1570, kdy nechal udělat zemský lékař markrabství moravského Tomáš Jordán z Klausenburku rozbory vod ve Slatinicích a Bochoři.

„Už tehdy byly tyto dvě vody uznány jako léčebné, protože ta naše obsahuje velké procento železa. Byly zapsány do „knihy o vodách hojitedlných“ a od roku 1580 jsme datováni jako lázně - jejich stáří je tedy bezmála pět set let,“ řekl.

Lázně si vychutnával i Komenský

Dalším významným mezníkem byl rok 1624, kdy nechal lázně zakreslit do své mapy Moravy J. A. Komenský. Učitel národů podle historiků lázně sám navštěvoval.

Majitelé bochořských lázní se v průběhu let měnili a o jejich věhlas se zasloužili za první republiky především lékaři Palačtí. V dobách největší slávy měl o jejich koupi zájem dokonce továrník Tomáš Baťa, lékař Alois Palacký je ale nikdy neprodal. Lázně si prošly pohnutou historií během první a druhé světové války a zejména po roce 1948, kdy byly znárodněny.

Po sametové revoluci v devadesátých letech spadaly pod Služby města Přerova a udržet nad vodou se je dařilo především díky tehdejšímu řediteli Františku Kafkovi. Později byly pro Přerov lázně nerentabilní, a tak je získala do svého majetku obec Bochoř.

Rekonstrukce lázní, která výrazně zvýšila komfort pacientů, přišla na čtvrt milionu korun a obec by chtěla ve zvelebování dál pokračovat.

„Říká se, že je voda v Bochoři lepší než ta v Piešťanech, kde se lékaři diví, proč k nim od nás jezdí pacienti. Voda je dobrá na řadu onemocnění včetně ženských poruch, nemocí bederní páteře či kloubů - a to před operací i po ní,“ uzavřela rehabilitační lékařka Ludmila Klöpferová s atestací na balneologii.