K zaplavení hotelu Jana došlo v květnu roku 2010, kdy na Přerovsku udeřily ničivé povodně. V Přerově byly zasaženy především okrajové části města - tenisové kurty a hotel Jana. Pod vodou se ale ocitly i Troubky.

„Škody byly tehdy značné, ve čtrnáct dní opraveném hotelu za 100 milionů korun bylo 52 centimetrů vody,“ vrátil se do minulosti Daniel Čada, zástupce společnosti Jana, která podala na Vodovody a kanalizace v Přerově žalobu o náhradu škody.

Soudy žalobu uznaly

Žaloba byla nejprve Okresním soudem v Přerově zamítnuta, Krajský soud v Olomouci ale verdiktem z roku 2021 rozhodl, že je opodstatněná. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší soud. Podle soudu ponechala společnost VaK ve špatném stavu vyústění a zpětnou klapku kanalizační stoky.

„Od pojišťovny jsme obdrželi částku 37,5 milionu korun a z procesní opatrnosti jsme žalovali v roce 2012 VaK Přerov pouze o část zbylé škody ve výši 9,2 milionu korun,“ uvedl Čada.

„Krajský a Nejvyšší soud vinu VaK Přerov za záplavu potvrdil. V září 2023 pak Okresní soud v Přerově společnosti Jana přiznal téměř sto procent jejího žalovaného nároku. Uplatnění nároku za dosud nežalované škody na úrocích, obchodní činnosti a podobně společnost Jana vzhledem k promlčecím lhůtám zvažuje,“ doplnil Daniel Čada.

VaK se snaží o dohodu

Předseda představenstva společnosti VaK Přerov a radní Michal Zácha (ODS) v době, kdy k zatopení hotelu došlo, nebyl ve vrcholném vedení. Od svého nástupu do funkce se ale snaží vyjednat dohodu. „VaK respektuje rozhodnutí Nejvyššího soudu a od okamžiku, kdy jsme odpovědnost za škodu přijali, jsme preferovali dohodu. Současné představenstvo nese odpovědnost, zatímco někteří bývalí představitelé mají promlčeno,“ vysvětlil Michal Zácha.

Zastupitelé na jednání kritizovali nedostatek informací. „Město nás mělo informovat o průběhu sporu a navrhnout opatření, aby se to v budoucnu neopakovalo. My jsme ale odstřiženi od informací,“ stěžoval si zastupitel Jan Horký (SpP), podle něhož se může celková částka, kterou VaK zaplatí, vyšplhat na více než 21 milionů korun. Společnost totiž musí zaplatit úroky, poplatky a náklady soudního řízení.

„Proč jste už před dvěma nebo třemi lety nedošli k názoru, že by bylo na místě soudní spor ukončit, a to co nejdříve? Protože jsou to jen další finanční náklady. Zajímalo by nás, na základě čeho jste pokračovali v soudním řízení,“ ptala se zastupitelka Helena Netopilová (SpP).

Podle Michala Záchy přišlo dnešní vedení VaKu do již rozběhnutého sporu. „Proběhla jednání i s protistranou, abychom našli smír. Kdybychom se nedovolali k Nejvyššímu soudu, nesli bychom riziko, že by nás kdokoliv mohl napadnout, že jsme nevyužili poslední možnosti rozhodnutí zvrátit,“ řekl Zácha.

Zastupitele Františka J. Hrabinu zajímalo, zda se náklady na soudní spor, které musí VaK zaplatit, projeví na ceně vodného a stočného. „Vytvořili jsme rezervu ve výši 17 milionů korun, a až budeme mít v ruce rozsudek, budeme jednat s pojišťovnou. V letošním roce se výše náhrady škody nepromítne do ceny vodného a stočného,“ shrnula Hana Mazochová, členka představenstva společnosti Vodovody a kanalizace v Přerově.