Každý sedmý mohl mít práci

Tabulky statistiků dokazují, že práci si za poslední čtyři týdny našlo 750 nezaměstnaných, kteří byli v evidenci přerovského úřadu práce. „V nejbližším období očekáváme zachování sestupné tendence nezaměstnanosti. Mohou za to nejen sezónní stavební či zemědělské práce, ale také pokračující ekonomický růst,“ potvrdil Bedřich Šenvajc z Úřadu práce v Přerově. K poslednímu březnu bylo v Přerově evidováno 7425 uchazečů o zaměstnání, na které čekalo 1055 volných míst - takže teoreticky by každý sedmý mohl být už v práci. Ne všichni se ale hrnou do zaměstnání a ne všichni jsou dobře uplatnitelní. Chybí hlavně vyučení odborníci.

Marně hledá zdatné zedníky

„Ve stavebnictví sice zažíváme boom, ale zjišťujeme, že je strašně málo kvalifikovaných lidí, kteří umí odvést odbornou práci,“ vyjádřil se majitel přerovské stavební firmy Vít Švarc, který marně hledá zdatné zedníky. Nábory do dělnických profesí pořádá i hranická pobočka firmy Schäfer, která rozšiřuje výrobní program a shání třeba zámečníky, lakýrníky či obráběče. „Nabízíme uplatnění asi 140 lidem, ale stále nám chybí asi 60 až 80 odborníků,“ konstatoval Tomáš Světnický, který se náborem zabývá.

Být dělníkem je asi ostuda

Špatně hledají zručné parťáky do firem i zkušení fachmani. „Být dělníkem a živit se rukama je už asi ostuda. Každý absolvent zvláštní školy by dnes chtěl chodit s diplomatkou a představovat se jako obchodní zástupce. Přitom se mi zdá, že naše společnost potřebuje více lidí živících se rukama než třeba vysokoškolsky vzdělaných počítačových expertů,“ podotkl tesařský mistr Jan Přidal, který už čtvrt roku marně hledá společníka do své rodinné firmy. „Pro srovnání lze uvést fakta – přerovský úřad práce v průběhu března evidoval poptávku zaměstnavatelů. Z ní vyplynulo, že zatímco požadavků na místa strojních inženýrů nebo konstruktérů bylo třeba jen 6, tak v profesích zedníků, svářečů a zámečníků bylo se uživilo 217 lidí,“ sdělil analytik Bedřich Šenvajc.

Volných míst je spousta

Stovky volných míst nemohou naplnit ani v dalších firmách, které po lidech vyžadují manuální zručnost – například v Gambru, Kazetu či Meoptě. Zedníky, stavební dělníky, zámečníky a svářeče hledá také marně družstvo Stavokol, stejně jako firma Energo IPT, zabývající se průmyslovým a pozemním stavitelstvím, zámečnictvím a kovoobráběčstvím. Ta paradoxně sídlí v Měrovicích nad Hanou, které jsou postiženy největší nezaměstnaností na Přerovsku – bez trvalého pracovního poměru je tam každý pátý občan. Právě v této obci ovšem žije početná romská komunita, která zvyšuje procenta nezaměstnaných, přičemž málokdo z místních Romů se řadí do kategorie vyučených odborníků, kteří by šli na dračku.

Profese na vymření

O tom, že jsou některé dělnické profese téměř na vymření, hovoří i ředitel Středního odborného učiliště stavebního v Přerově. „Třeba o profesi klempíře není mezi žáky devátých tříd téměř žádný zájem. Teď nám přišly z celé republiky jen dvě přihlášky, ale abych mohl otevřít obor, potřebuji minimálně 10 žáků. Na vymření jsou i tesaři nebo malíři pokojů,“ konstatoval ředitel Bohumil Navrátil.