„Nejen v polesí Svrčov, ale i v Přerově jsme nuceni řešit stromy, napadené kůrovcem. V parku Michalov jsme v polovině října vykáceli sedm smrků, které tento brouk poškodil," přiblížila mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.

Napadeny kůrovcem jsou i některé stromy na přerovských sídlištích – konkrétně jsou to jehličnany v ulicích Šrobárova, Dvořákova, ale i v dalších částech města. „I jejich stav tedy budeme řešit co nejdříve," doplnila.

Přemnožení kůrovců způsobilo podle odborníků především dlouhodobé sucho. „Už v minulosti vznikl velký deficit vláhy, což se projevuje právě na stromech, které jsou oslabené. Smrky navíc patří do vyšších poloh a daří se jim ve výšce kolem 700 metrů nad mořem. Nižší oblasti jsou pro ně nevyhovující," vysvětlila Svatava Doupalová z odboru majetku města, která má na starosti zeleň.

Podle ní jsou smrky celkově oslabeny. „Kůrovec dokáže tyto oslabené stromy vyhledat a napadnout. Během roku vylétávají i čtyři generace. Kůrovci mají možnost létat pět až deset kilometrů, a proto dochází k rychlému šíření nákazy. Kůrovec je ale vázaný vyloženě na smrky, nehrozí tedy napadení jiných dřevin v parku Michalov," řekla.

Zlikvidované hektary lesa

Kůrovcová kalamita během dvou let zlikvidovala několik hektarů lesa na Svrčově. Do zalesnění a následné údržby polesí tedy půjde částka téměř tři miliony korun.

Polesí Svrčov se nachází zhruba třináct kilometrů od Přerova a má výměru 585 hektarů. Město chystá nové zalesnění pozemků o rozloze 18 hektarů „holin" a přípravu půdy pro výsadbu na rozloze 30 hektarů.

„Smrky na Svrčově by měly být z osmdesáti procent nahrazeny duby, buky, habry a lípami – a v menší míře půjdou do země jedle. Doporučili jsme, aby byla před výsadbou půda vhodně upravena půdní frézou, která rozdrtí dřevní hmotu včetně pařezů," uvedl už dříve Miloslav Dohnal z odboru majetku magistrátu.

Dřevní štěpka zabraňuje vypařování vody z půdy a růstu plevelů – a vysazené dřeviny tak lépe porostou.