Na Rhodos přiletěly ženy minulý týden v úterý a pobyt strávily v hotelovém rezortu Princess Adriana. „Z cestovky Čedok, se kterou jsme letěly, jsme neměly žádné informace o tom, že by něco takového hrozilo. I lidé z hotelu nás ujišťovali, že je vše v pořádku. Z hotelu, který už dnes možná není,“ podotýká Eliška Nováková.
První signály, že se něco děje, zaznamenaly v pátek. „Když jsme byly u moře, všimly jsme si zvláštních hnědých mraků na obloze. Vzduch byl hodně vřelý, začalo více foukat. Ještě jsem si dělala srandu z toho, že smrdíme jako špekáčky,“ popisuje dcera Pavla Nováka.
V bazénu bylo plno popílku
close
info
Zdroj: Eliška Nováková, se svolením
zoom_in
Až v sobotu dopoledne se dozvěděly, že z hotelu, který se nachází asi deset kilometrů od nich, už evakuovali lidi. „Byla jsem v bazénu, a ten byl plný popílku. Pak nad námi začal létat vrtulník. Všichni si to fotili, nahrávali, nikdo nic netušil. Najednou na nás začali pískat píšťalkami, abychom šli do hotelu. Dívala jsem se z balkonu a dým byl čím dál blíže. Helikoptéry už létaly přímo nad hotelem. Člověk v ten moment nepřemýšlel, že může za chvíli hořet vedle nás,“ říká Lenka Nováková, která se celou dobu marně pokoušela spojit s delegátkou a cestovní kanceláří Čedok.
Zahodily kufry a utekly jen s batohy
„Volala jsem na Čedok a nikdo to nebral. Nereagovali ani na SMS. Ostatní šli na recepci a čekali s kufry na pokyn. Myslela jsem si, že nás odvezou autobusy, ale na to už bylo pozdě. Vypukla totální panika a zničehonic na nás začali křičet, abychom utíkali rychle k moři. Lidé se málem ušlapali,“ popisuje dramatické okamžiky.
Oběma došlo, že jde do tuhého. „Popadly jsme kufry a běžely s nimi co nejrychleji po pláži. Nakonec jsme je ale odhodily a utíkaly jen s batohem, ve kterém jsme měly doklady a peníze,“ líčí Eliška Nováková.
Zachránila je loď
Měly velké štěstí - spatřily totiž výletní loď. „Abychom se zachránily, odhodily jsme kufry a běžely k lodi. Dým už šel přímo na nás, za námi hořely slunečníky. Maminka mě vyhodila na loď a já ji vytáhla nahoru,“ říká.
close
info
Zdroj: Eliška Nováková, se svolením
zoom_in
Výletní loď je dopravila na Lardos a vrátila se pro další trosečníky. „Nejhorší bylo vidět na té lodi chlapy, jak brečí. Nebo maminku, která křičela na svou dceru, ať se sama zachrání a nechá ji tam,“ dodává s pohnutím v hlase Lenka Nováková.
Ani z Lardosu se nemohly dovolat cestovní kanceláři, která by jim poradila, co mají dělat. „Potkaly jsme tam ale jiné Češky, a tak jsme se navzájem informovaly. Už jsem na nic nečekala - sedly jsme do linkového autobusu, který jsme si samy zaplatily a odjely na Lindos. Tam o požáru nikdo neměl ani tušení, lidé pokojně obědvali,“ shrnuje Lenka Nováková.
Autobusem odjely i na letiště a koupily si letenky do Brna. Z Brna se pak vlakem dopravily do Pardubic, protože tam měly zaparkované auto. Tím se vrátily do Přerova. „Když se nás v Brně ptali na zavazadla, tak jsme jim řekly, že shořely,“ doplňuje Eliška Nováková.
Z dovolené si odnesly děsivý zážitek a trauma
„Nikdy by mě nenapadlo, že bude oheň postupovat tak rychle. Že před ničivým živlem nebude kam utéct. Bohužel nám tam shořely i osobní věci, které byly památeční,“ podotýká smutně Lenka Nováková, kterou nejvíce zarazilo to, že turistický ruch na Rhodosu se ani přes situaci, která na ostrově panuje, nezastavil.
„I teď tam přilétají nová letadla Čechů na dovolenou,“ diví se Lenka Nováková, která si při útěku poranila oko. „Mezi lidmi ale fungovala solidarita, všichni si pomáhali. Měly jsme strach o jednu rodinu z Opavy, kterou jsme tam poznaly, ale řekli nám, že je v pořádku.
Když jsme se shledaly s lidmi ze Znojma, o kterých jsme nic nevěděli, tak jsme se - i když jsme se vůbec neznali - začali všichni objímat a byli rádi, že jsme to přežili. Pořád se mi chce brečet, když si uvědomím, co všechno se mohlo stát,“ uzavírá.
