V době největšího průmyslového rozmachu Přerova mělo město celkem 138 krytů, které by dokázaly pojmout téměř 40 tisíc obyvatel.

„Postupem let ale některé kryty našly jiné využití, nebo musely být uzavřeny kvůli špatnému technickému stavu. V současné době je ve městě funkčních deset krytů,“ vysvětlil Tomáš Staněk z přerovského magistrátu, tajemník Bezpečnostní rady a krizového štábu města. Seznam stálých tlakově odolných úkrytů najdou lidé na webu města.

V ulici Petřivalského 10 a 12 jsou kryty dva, z nichž každý pojme 300 osob, další se pak nachází ve Dvořákově ulici 37 a má kapacitu 330 lidí.

Dva kryty jsou i v Jasínkově ulici 1 a 3, dva na ulici Svisle 5 a 7 a jeden v budově Základní školy J. A. Komenského v Hranické ulici v Předmostí.

Letecká základna, uzel a průmysl

Vůbec největší kryt se nachází v přerovském kině Hvězda a pojme celkem 900 lidí. V Česku je to unikát - jedná se o funkční protiatomový kryt s filtroventilačním zařízením, prachovou a tlakovou komorou či nouzovým výlezem.

„Jeho prostory pravidelně zpřístupňujeme při různých příležitostech a o prohlídky je vždy obrovský zájem. Nejbližším termínem, kdy se mohou lidé podívat do jeho útrob, je 1. květen. Kryt je jednou ze tří staveb svého druhu v zemi,“ přiblížila vedoucí kina Hvězda Svatava Měrková, která je také autorkou dokumentu Do krytů, Přerove! Film mohou zájemci zhlédnout 1. května v 11.15 hodin.

Důvodů, proč byl právě Přerov v dobách studené války tak významný, bylo více.

„Protiatomový kryt v kině Hvězda se budoval v letech 1974 až 1976, tedy v době, kdy zde sídlila letecká základna, město mělo silný průmysl a Přerov byl významným železničním uzlem,“ zdůvodnila Svatava Měrková.

I proto zde bylo vybudováno celkem 138 krytů, které by v případě nutnosti pojaly téměř 40 tisíc obyvatel.

Kino ochrání před atomovkou

Kryt v kině Hvězda měl jako jediný ochránit před jaderným útokem a i dnes je zcela funkční. Každá z místností je speciálně vybavená a má svůj účel.

„Objekt byl postaven unikátní technologií, která je jediná v republice. Podobná zařízení sice mají v Uherském Hradišti, Prostějově a částečně ve Zlíně či Vsetíně, ale všechna se liší technologií. Výstavba krytu stála 13,5 milionu korun a byla hrazena z prostředků civilní obrany,“ upřesnil už dříve Karel Váleček, který tehdy dozoroval výstavbu krytů v kinech.

Původní návrh počítal s navýšením o jedno patro, které by sloužilo jako kulturní sál a restaurace se zázemím.

„V době ohrožení by se lidé ukryli v kinosále a přechod na válečný provoz zajišťovalo krytové družstvo. Tvořilo by ho pětatřicet lidí - správce, velitelé úseku, obsluha filtroventilace a dieselagregátu, zdravotníci, hasiči a pořádková služba,“ vyjmenoval.

Protože má kinosál pouze tři sta míst, jsou v podzemních prostorách také dřevěné lavice, na které by se usadilo dalších pět stovek lidí.