Dokázal by i dnes ochránit obyvatele města?

„Pokud bychom ho chtěli zprovoznit, bylo by nutné provést revizi vzduchotechniky a vadných komponentů, což by trvalo asi půl roku,“ říká Karel Váleček, který se na stavbě krytu jako pracovník civilní ochrany v Přerově podílel. Dnes je v důchodu a provádí útrobami krytu zájemce o prohlídky, které se konají čtyřikrát do roka.

Když se kryt v sedmdesátých letech stavěl, zuřila studená válka. Přerov byl po Praze jedním z nejlépe vybavených měst a v případě válečného konfliktu by ve 139 krytech našlo útočiště 40 tisíc obyvatel. Čím je kryt v kině Hvězda unikátní?
Ve své době patřil k těm nejlepším. Praha na tom byla o něco hůře, protože my jsme měli možnost ukrýt při plné funkčnosti všech krytů 40 tisíc lidí, tedy zhruba 90 procent obyvatel. Na dobových snímcích, které můžete spatřit při prohlídce krytu, jsou i fotografie z výstavby. Kryt je unikátní svým způsobem zasazení do terénu. Protože jsem se problematickou civilní ochrany zabýval asi čtyřicet let, zaznamenal jsem i stavby v Uherském Hradišti nebo Prostějově. Když jsme měli stavět toto zařízení, přišli jsme na nápad, že bychom mohli postupovat stejně, jako postupoval Hitler za druhé světové války, kdy důležitou okolností krytů byla kopule. V Drážďanech, Berlíně a jiných městech byly některé kryty postaveny ne jako vsunuté bočně do terénu, ale přímo shora. Už od nepaměti byly klenby nejdůležitější součástí některých staveb. Řešili jsme to přes Karlovu univerzitu a odpověděli nám, zda to lze za daných podmínek a dodržení předpisů provést, a tímto způsobem jsme to také provedli. Základ střechy tvoří železobetonová výztuž.

Přerovské kino Hvězda
Kino Hvězda promítne Svědky Putinovi, vstupné půjde na pomoc Ukrajině

Kolik místností v krytu je? A k čemu přesně slouží?
Skládá se z provozní části a prostor pro ukrývané. Srdcem celého krytu je diesel agregát, jenž zajišťuje energii pro vzduchotechniku, která dodává vzduch do úkrytu, ale také osvětlení nebo provoz čerpadel. Je zde i zásobník vody, a to jak užitkové, tak pro pitné účely. Kromě vlastní místnosti pro ukrývané se v prostorách nachází i sociální zařízení - zvlášť pro muže a ženy.

Jaká byla funkce prachové komory?
Prachová komora se tomu říkalo proto, že z hlediska zamoření lidí bylo v této místnosti největší riziko - zamořenost tady byla možná. Jsou zde nasávací místa pro vzduchotechniku, za nimi tlaková ochrana, tlakové hrnce, hrubý prachový filtr a jemný prachový filtr. Vzduch odchází přes filtry nahoru chodbou do vzduchotechniky. Na odvod vzduchu sloužily lehké a těžké plynotěsné uzávěry.

Zajímavostí je i nouzový výlez. Sloužil jako únikový východ?
V nouzovém výlezu je umístěna sonda pro zjištění rozsahu radiace a využilo by ho krytové družstvo, které by zjišťovalo situaci v okolí. Odsud by se také utíkalo ven - lidé by si vzali plynovou masku a řídili se pokyny. Je tu rovněž přístroj, který v případě zasypání krytu vysílal do vzdálenosti zhruba sto padesáti metrů signál - ten dával vyprošťovacím jednotkám možnost najít lepší a příhodnější místo vstupu do krytu. Součástí vybavení je i starý typ na zjišťování radiace - ten tu byl i v době havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Je zde také měřič přetlaku, to znamená, že když se celý kryt uzavře, tak jím můžeme měřit přetlak v úkrytu.

Krytem je i sál kina

Jak velký tým lidí by se v případě nutnosti musel postarat o zajištění provozu?
Na zajištění provozu bylo zapotřebí 35 lidí - a ti museli být speciálně vyškoleni. Provoz zajišťoval velitel, správce krytu, strojník vzduchotechniky diesel agregátu - to jsou velice důležité orgány pro funkci krytu. Byli tu i zdravotníci, hasiči, pořádková družstva a podobně. Dříve se tito lidé školili jednou ročně.

Na jaká specifika této stavby jste hrdý?
Určitě na způsob využití jednotlivých prostor, protože jsme je maximálně ztenčili natolik, aby byl zajištěn nekomplikovaný provoz a zázemí pro lidi, kteří budou jednotlivá zařízení obsluhovat. Zároveň jsou zde i dobré podmínky pro ukrývané osoby. Místnosti jsou od sebe odděleny těžkými pancéřovanými dveřmi, které jsou plynotěsné - v té době patřily mezi ideální způsob tlakové a plynotěsné ochrany. V krytu je místnost velitele, který měl k dispozici vysílačku a telefony různého druhu, aby se mohl propojit s lidmi v sále i mimo kryt, a říct jim, co se děje. Jako kryt slouží i vlastní sál kina, ve kterém je v současnosti 399 míst. Celková kapacita krytu je 900 míst, ty další jsou řešeny lavicemi.

Bylo by možné v případě nouze kryt opět uvést do provozu? A jak dlouho by to trvalo?
Pokud bychom ho chtěli uvést do provozu, potřebovali bychom na to minimálně půl roku. Revize filtrů se měly podle podkladů provádět každé dva roky, a tady je poslední můj podpis z roku 2006, což je rok, kdy jsem odcházel do důchodu. Člověk neví, v jakém jsou stavu, i když jsou zapečetěné. Nevíme ani, kde se dají sehnat náhradní díly. Zda by bylo možné kryt použít, to vám důchodce neřekne, to musí rozhodnout krizový orgán a specialisté dnešní doby.

Protiatomový kryt v přerovském kině Hvězda
Přerov měl za studené války kryty pro 40 tisíc lidí. V kině je stále funkční

Zůstalo 12 využitelných krytů

Jak nákladná to byla na svou dobu stavba?
Výstavba krytu stála 13,5 milionu korun - původní rozpočet byl ale ještě vyšší a počítal s částkou 28 milionů. Byly ale využity zlepšovací návrhy, které snížily celkovou hodnotu. Nepostavilo se to tedy v původním stavu.

Proběhla i zkouška funkčnosti krytu?
Ano - jedna, a to v září roku 1976, kdy se napustila i voda do užitkové nádrže. Byli tady tehdy školáci, dobrovolní hasiči, a pak zhruba 35 lidí, kteří kryt uvedli do pohotovosti. Je potřeba říct, že v současné době těch 35 lidí vyškolených není - je jen vyškolený velitel krytu, dva strojníci na diesel agregát a vzduchotechniku.

Jak vnímáte fakt, že z původních téměř 140 krytů ve městě zůstala jen asi desítka? V jakém jsou stavu?
V minulosti bylo v Přerově 139 krytů s kapacitou kolem 40 tisíc obyvatel. Po záplavách v roce 1997 ale nastal jejich úbytek a zůstalo zde 106 krytů s kapacitou kolem 30 tisíc. V současné době je možné při úpravách a odstranění závad použít dvanáct krytů s kapacitou kolem 4 tisíc lidí.
Největší kryt byl v ulici Petřivalského, ale ten je špatnou údržbou znehodnocen natolik, že se nedá použít celý - jeho původní kapacita byla 1 200 lidí. Dva kryty jsou také v nízké budově v Jasínkově ulici. Mezi solidní kryty patřil také ten v budově Základní školy J. A. Komenského v Předmostí - byl sice špatnou údržbou částečně znehodnocen, ale dá se použít. Třeba ve Švýcarsku, Švédsku nebo Norsku kryty zůstaly, a podle mě mohly zůstat i tady. Já to ale nerozhoduji, rozhodli to ti, kteří byli ve funkcích.