Obecní kronikář není profese, kterou by chtěl dělat každý a řada obcí má s obsazením této pozice problémy. Jak jste se k práci kronikářky města Přerova dostala?
Dalo by se říci, že náhodou. Pracovala jsem na magistrátu už dříve - měla jsem na starosti marketing a propagaci, což bylo ale dočasné. Když se uvolnilo místo kronikářky města, řekla jsem si, že to zkusím. Lákalo mě to. Kroniky jsem sice nikdy dříve sama nevedla, ale v rámci studia na vysoké škole jsem z nich často čerpala informace a ráda si v nich jen tak listovala a vyhledávala zajímavosti z různých období.
Od kdy se píše kronika města Přerova a mají možnost do ní lidé nahlédnout?
Kroniku města Přerova začal psát v roce 1922 městský knihovník Edvard Kvasnička. Ten ji vedl až do roku 1931. Poté kronika nebyla vedena až do roku 1958, kdy se jejího psaní na čas ujal ředitel Okresního vlastivědného muzea J. A. Komenského v Přerově Gustav Vožda. Po něm se v psaní až do roku 1990 střídali zaměstnanci muzea. Od roku 1991 až dosud je kronika vedena zaměstnankyněmi městského úřadu a magistrátu. Kroniku nejprve psala Zdenka Sekerová, po ní Pavla Michňová a Ivana Veselá. Já ji vedu od roku 2017. Starší kroniky města Přerova jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Henčlově, kde si je mohou zájemci vyžádat k prohlédnutí. Některé z nich jsou dostupné on-line na http://archiv.prerov.eu/ . Do kronik z posledních let je možné nahlédnout po předchozí domluvě i u mě v kanceláři.
Změnil se v průběhu let způsob psaní kroniky? Píšete ji ručně nebo na počítači?
Někteří kronikáři píšou stále kroniku plnicím perem. Má to své kouzlo. Ovšem to jsou kronikáři z menších vesnic, kteří zapisují mnohem méně textu a mohou proto věnovat více času krasopisu. V rámci města jako je Přerov je něco takového nemyslitelné. Kroniku píšu samozřejmě na počítači.
Co je na práci kronikáře nejtěžší?
V našem městě se něco děje každý den, takže je pořád o čem psát. Do kroniky se ale snažím vždy vybrat jen to, co mi přijde podstatné nebo zajímavé, aby zápisy vystihovaly náladu daného období. Třídění informací je nejtěžší.
Kolik stránek obsahují vaše roční zápisy v kronice města?
Je to kolem 190 stran.
Pro kroniku sbíráte také fotografie a další dokumenty. Jak s nimi nakládáte?
To je různé. Z dokumentů čerpám informace pro zápisy a zbytek ukládám do příloh kroniky, které jsou její nedílnou součástí. Stejně tak je to i s fotografiemi. Ty jsou uloženy v přílohách na DVD.
Jaká je vaše zkušenost s prací kronikářky?
Dělat kronikářku je pracnější, než se zdá. To ale není až tak zajímavé. Zajímavé mi přijde spíše to, jak lidé kronikáře vnímají, nebo jaké stereotypní představy o nich často mají. Třeba konkrétně o jejich vzhledu. To se kolikrát nestačím divit (smích). Kromě práce kronikářky pracuji také jako organizační pracovnice Komise pro občanské záležitosti, takže mám na starosti přípravu jubilejních svateb, obřadů Vítání dětí nebo blahopřání jubilantům.
DAGMAR ROZKOŠNÁ
