Křečci za to nemůžou. Proč pořád není u Přerova dálnice?

Stavba „zapomenutého“ úseku D1 na Přerovsku se stala hlavním tématem debaty kandidátů do Poslanecké sněmovny za Olomoucký kraj, které minulé pondělí přivezl do Přerova Deník-bus.

Politici měli na trase štěstí - nenarazili totiž na žádnou větší zácpu. Kdyby přijeli o týden později, kdy se v centru začnou spravovat hned dvě okružní křižovatky, byla by jejich cesta mnohem napínavější.

I tak je ale pro přespolní Přerov velká exotika. Úzký Mádrův podjezd, kterým se bojíte projet, rozestavěná D1 končící v poli u Říkovic, kamióny, valící se centrem města.

Debatu politiků „vykopáváme“ otázkou, která se nabízí.

„Je normální, že se staví dvacet let?,“ ptá se Martin Nevyjel, ředitel divize společnosti Vltava Labe Media, vydavatele Deníku.

Rychlík do Vídně srazil v Přerově muže, ten na místě zemřel

Chybí zákon o liniových stavbách

Dnes navíc reálně hrozí, že se dálnice zpozdí o několik dalších let.

Stavbu totiž blokují ekologičtí aktivisté Děti Země, kterým vadí výjimka Krajského úřadu v Olomouci ze zákazu zvláště chráněných druhů živočichů.

Během týdne sice přišla optimistická zpráva o tom, že ministerstvo životního prostředí odvolání aktivistů zamítlo, ale ani tak není vyhráno.

Děti Země s odvoláním neuspěly, dostavba D1 ale ještě vyhráno nemá

Politici napříč spektrem se shodli na tom, že je dopravní situace Přerova neúnosná a včera bylo pozdě ji řešit.

Jednota panuje i v otázce chybějícího zákona o liniových stavbách, a v tom, že se dokončení D1 nemůže stát rukojmím samozvaných ochránců přírody.

Další věc, která by pomohla: méně arogance a úřednické rutiny a více komunikace s obyčejnými lidmi.

„Co se děje kolem dostavby D1, mi připadá neuvěřitelné. Jsem jednoznačně pro, aby se D1 stala prioritou programového prohlášení pro novou vládu tak, aby se tato páteční komunikace propojila,“ říká rázně jednička krajské kandidátky ODS Michal Zácha, který pochází z Přerova.

Po stopách lovců mamutů se vydala téměř tisícovka lidí

Nejvíce ohrožený druh v Přerově? Člověk

Poslanec a dvojka na kandidátce KSČM Josef Nekl upozornil, že stát zaspal už v roce 1989.

„Tehdy se měl stavět čtyřproudý obchvat Přerova a vyčleněno na to bylo 350 milionů. Představitelé Občanské fóra ale řekli, že je to komunistický vynález. Dnes se to staví prakticky po stejné trase a nebude to stát 350 milionů, ale miliardy,“ doplnil jednu zajímavost.

Za příčinu debaklu stavby dálnice kolem Přerova považuje i fakt, že se v čele rezortu dopravy střídali ministři jako „svatí na orloji“.

A jak vnímá obavy ochránců přírody o ohrožené druhy živočichů?

„V Přerově je nejvíce ohroženým druhem člověk. Kraj je zasažen látkami, které vyvolávají nemoci srdce a plic, ale i rakovinu. Důvodem je doprava,“ dodal.

Chybí i tepna přes centrum

Lídr ANO a hejtman Ladislav Okleštěk rozděluje ekology na dvě skupiny - ty, kteří bojují za životní prostředí, a ty, kteří ho považují za důležitější, než lidský život.

Prioritou je, jak dodal, prosazení zákona o liniových stavbách. Dálnice ale podle něj není všelék.

„Přerov potřebuje udělat také průpich a průtah. Odklonit tranzitní dopravu je sice fajn, ale tepna přes centrum zde chybí,“ poznamenal.

Za noční můru považuje přerovskou dopravu Roman Váňa z ČSSD.

„Jakmile se ale objeví náznak omezit ekologické aktivisty, tak nastane problém. U liniových staveb to však jinak nepůjde. Návrhy typu zpoplatnění podání tak, aby se nemohly podávat šikanózní návrhy a blokovat stavbu jen ze zlé vůle, jsou dobré a podpoříme je,“ řekl.

Přerovské učiliště oslavilo půl století od svého založení

Jurečka: Arogantní úředníci věci nepomáhají

Lidovecký lídr a ministr zemědělství Marian Jurečka je přesvědčen, že kde je vůle, tam je i cesta. Důležitá je podle něj komunikace.

„Občas to arogantní a úřednické chování nepřispívá k urychlení staveb. Vyplatila se nám jedna věc - pokud s těmi lidmi sedíme od začátku přípravy, nenarazili jsme u stavebního řízení na konflikt,“ shrnul.

Česku prý chybí institut vyvlastnění podle německého modelu. „U nás se může vyvlastnit už dnes, ale chybí to klíčové - když není dohoda o ceně, aby neblokovala stavbu, ať věc dořeší soud,“ zmínil.
Na přílišnou horlivost ekologických aktivistů upozornil i Aleš Jakubec z TOP 09.

„Není to jen otázka Přerova, dlouho se řeší i obchvat Olomouce. Přijde mi, že se stal sport z toho, kdo je schopen zablokovat jakou akci. Měl by být přijat zákon o liniových stavbách podle německého modelu. Proč vymýšlet něco, co už jinde funguje,“ soudí.

Lidé ze Žeravic znovu brojí proti těžbě písku

Zadek na Moravě, hlava v Praze

Se zajímavým receptem přišel Lubomír Hartmann (Realisté).

„Navrhoval bych, aby minimálně tři ministři bydleli v Přerově. Spousta lidí se totiž domnívá, že naše republika končí v Hradci Králové. Všichni poslanci by se měli dát dohromady, aby měli zadek na Moravě a hlavu v Praze,“ snažil se odlehčit debatu.

Koncepce, vize státu, ale i zdravý selský rozum chybějí krajskému lídrovi STAN Radimu Sršňovi.

„Chybí odvaha úředníků říci: tady jsou zájmy lidí důležitější než zájmy ohrožených druhů. Kdybychom takto fungovali na vesnici, tak nepostavíme ani šopu. Rozdíl je v tom, že když přijdeme do hospody, slízneme to přímo, a ne jednou za čtyři roky při volbách,“ vyjádřil svůj názor.

Obavy ze zhoršení dopravní situace vyjádřil v diskusi přerovský radní Pavel Košutek (ANO).

„Úsek Lipník - Přerov nám nepomůže a přivede sem ještě větší kolony aut, které budou mít přes naše město nejkratší cestu,“ upozornil.

Výměna Dluhonských mostů začne ještě na podzim, vlaky čekají výluky

Děti Země jsou jen procento zdržení

Dětí Země se v debatě zastal politolog Pavel Šaradín, který řekl, že se stavba vleče už dvacet let bez ohledu na ekologické aktivisty.

„Nejsem spokojený s označením ekoterorismus. Děti Země jsou jen jedno procento neúspěchu. Je to selhání politiků, ale i veřejné správy. Měli bychom se ptát, proč politikům nezáleží na občanech Olomouckého kraje,“ položil otázku.

Lídři se během debaty o dopravě dotkli také tématu nedostatku peněz na opravy silnic druhé a třetí třídy.

Na posílení finančních prostředků ve Státním fondu dopravní infrastruktury se shodli napříč politickým spektrem.