Údaje shromáždili odborníci a studenti Univerzity Palackého ve spolupráci s občanským sdružením Arnika. Tvůrci si od výsledku slibují odbornou péči a obnovu stromořadí. Dokumentaci nyní nabízí i dalším krajům v Česku.

Databáze zaznamenává v kraji čtyřiadevadesát stromořadí o délce čtyřiasedmdesát kilometrů. Nejdelší aleje jsou na Prostějovsku a tvoří je ovocné stromy: například kolem jabloní mezi Vícovem a Plumlovem pojedou cyklisté tři kilometry.

„Největší alej čítá 486 stromů, nejmenší jen deset. K nejzajímavějším patří alej nářků v Jeseníku, u hradu Helfštýn nebo v Náměšti na Hané,“ popsal Martin Skalský ze sdružení Arnika.

Údaje z map a databází jsou podle tvůrců prvním krokem k ochraně stromořadí a k jejich udržení či obnově v krajině. Celkový přehled umožní plánování nové výsadby i péče o jednotlivé stromy.

„Současně databáze nabízí podklady pro vyhlášení aleje významným krajinným prvkem či její zpamátnění. V době, kdy zákon chrání zejména jednotlivé stromy, získají obce také důležitý argument proti zásahu do krajiny,“ podotkl Jakub Esterka z občanského sdružení Arnika.

K čemu se dá databáze využít?

Metodiku mapování alejí vyvinula Univerzita Palackého v Olomouci spolu s Výzkumným ústavem krajiny a okrasného zahradnictví Silva-Taroucy v Průhonicích. V minulém roce stromořadí pak přímo v terénu mapovala skupina tří desítek studentů. Databázi mohou nyní využívat úřady a nemusejí za její provoz nic platit.

„Jednotliví starostové a pracovníci úřadů se mohou v systému zaregistrovat a k jednotlivým alejím postupně doplňovat další informace. Široká veřejnost má přístup pouze k prohlížení údajů,“ vysvětluje funkce databáze Aleš Létal z Univerzity Palackého.

Univerzita spolu se sdružením nyní nabízí dalším krajům zmapování jejich alejí. Podle občanského sdružení mohou být totiž krásné historické aleje výrazným motorem turistického ruchu i v odlehlejších, návštěvnicky méně využívaných regionech. Obce či úřady mohou podle nich plánovat nové turistické stezky.

„V devadesátých letech vznikla zážitková turistická trasa Německá alejová cesta, která vede dva a půl tisíce kilometrů z Braniborska až k Bodamskému jezeru. Díky tomu, že se většinou vyhýbá hlavním silnicím, lidé mohou poznávat krajinu na kole i pěšky, což pomáhá ekonomickému rozvoji obcí poblíž cesty,“ objasnil využití databází a map Skalský.

Proč se do mapování pustili?

A proč se sdružení s univerzitou do projektu pustilo? „Aleje byly, jsou a budou nezastupitelným prvkem české krajiny. Každý z nás si je pamatuje z dětství a ví, kudy nějaká vede. Aleje jsou zatím jedním ze symbolů historie, které se nepodařilo úplně zničit. Stojí proto určitě za to je chránit a zachovat pro další generace,“ vysvětlil Skalský.

Databáze navazuje na tištěnou mapu alejí, kterou vydalo sdružení Arnika ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci vloni. Mapa byla určena převážně turistům a obyvatelům kraje.

Lucie Bukvová

Zajímavosti z databáze alejí

Čísla z databáze alejí

• Celková délka evidovaných stromořadí: 74 023 m
• Průměrná délka stromořadí: 813 m
• Počet stromů: 11 077 stromů
• Minimum: 10 stromů
• Maximum: 486 stromů

Mezi nejstarší aleje patří

• Alej nářků v Jeseníku
• Aleje v lázních Jeseník
• Alej u hradu Helfštýn
• Alej v zámku Přestavlky
• Alej Náměšť na Hané

Zajímavá NEJ

• Nejdelšími stromořadími jsou ovocné aleje na Prostějovsku: třešňová alej Mostkovice – Ohrozim (3,2 km) a jabloňová alej Vícov-Plumlov (3,1 km)
• Unikátní z hlediska délky i zachovalosti je javorové stromořadí u Šubířova v délce 3 km
• Smíšená ovocná alej tvořená třešněmi a jabloněmi (Supíkovice – Písečná)
• Nejvíce třešňových alejí je na Prostějovsku (Mostkovice-Smržice, Mostkovice-Ohrozim)
• Nejdelší hrušňovou alejí je alej Tučín-Radslavice (2 km) s počtem zhruba 300 stromů
• Nejvíce nových alejí je v oblasti Jesenicka (souvisí to s rekonstrukcí silnic)
• Většina tradičních alejí tvořených lípou má statut ochrany
• Zajímavá je Rybářská alej v Přerově či Šestikrejcarová alej v Zábřehu. Unikátní je samozřejmě Rudolfova alej v Olomouci, která prochází celkovou obnovou
• V rámci krajinné kompozice, historické hodnoty i celkové délky je Poutní alej na Svatý Kopeček unikátní v rámci celého kraje. Původně vedla z Klášterního Hradiska na Svatý Kopeček.
• Z hlediska rozsahu a krajinné kompozice je zajímavá i alej u zámku Náměšť na Hané, která patří zároveň mezi nejstarší v kraji

Zdroj: občanské sdružení Arnika

Fotogalerie vybranych alejí k nahlédnutí: Arnika-databáze alejí