Spolu s ministryní obrany a jejím doprovodem jsme odlétali ze staré části ruzyňského letiště v Praze v pátek v půl osmé ráno. Letěli jsme vládním speciálem TU 154 M, který je podle pilotů rychlejší než nové Air Busy.

Do „hlavního města“ Kosova Prištiny jsme se dostali za přibližně hodinu a půl. Přestoupili jsme do autobusu a vojenských landroverů a vydali se směrem Camp Šajkovac, kde od ledna do června letošního roku slouží u 10. kontingentu 396 českých vojáků. Poté je na dalšího půl roku vystřídá nová rotace. Mise potrvá do konce roku 2007.

Chválilo se

Ministryně obrany Vlasta Parkanová se v Kosovu setkala s velitelem KFOR generálporučíkem Rolandem Katherem: „Jsem velmi rád, že je tu dnes s námi vaše ministryně, protože jsem spokojen s českými vojáky, a tak i ona může vidět, jak spolupráce probíhá, jsou tady součástí mé rodiny,“ poděkoval Kathler.

„Měla jsem velkou radost z toho, jak generál naše vojáky hodnotil. Já jsem mu naopak řekla, že pro mě jsou naše zahraniční mise výkladní skříní, kterými prezentujeme českou armádu v tom nejlepším smyslu slova,“ říká Vlasta Parkanová.

Velké díky si od ministryně i od velitele KFOR vysloužila zejména přerovská 23. vrtulníková základna z Bochoře. Ta se do této operace KFOR „Joint Enterprise“ zapojila letos poprvé. Jejím úkolem je monitorování oblasti ze vzduchu a přeprava osob a materiálů. V historii je to poprvé, co jsou v Kosovu takto velké vrtulníky typu Mi – 17.

„Všichni oceňují naši profesionalitu a naše přepravní možnosti. Sám Šajkovac je 700 metrů nad mořem oproti 206 metrům v Přerově, tím pádem musíme počítat s váhou vrtulníku a s tím, kolik můžeme vzít na palubu. Po měsíci a půl, co jsme tady, máme nalétáno 90 hodin,“ doplnil Milan Koutný velitel přerovské vrtulníkové letky.

Vládne napětí

Politická situace v Kosovu je stále vypjatá. Od roku 2000 je pod mezinárodní správou OSN coby srbská provincie. Bělehrad v ní ale své pravomoci nevykonává. Kosovští Albánci nyní požadují nezávislost, zatímco Srbsko chce dát provincii jen vysoký stupeň autonomie.

Část srbské politické reprezentace zase uvažuje o rozdělení Kosova na albánskou a srbskou část. Albánci ale odmítají i tuto variantu. Denodenně proto hrozí nové konflikty a demonstrace. O demonstacích většinou vojáci vědí už tři dny dopředu.

„Spolupráce s civilním obyvatelstvem je velmi dobrá. Necítím žádnou bezprostřední hrozbu. Celá oblast Kosova je nyní pod vlivem událostí, které budou následovat. Veškeré lokální obyvatelstvo je zde v mírném napětí, nicméně situace se příliš nemění a je stabilní,“ uvedl Ladislav Švejda, velitel 10. kontingentu KFOR.

Vojáci dali místním práci

Kromě toho, že vojáci zajišťují bezpečnost, dali části obyvatelstva práci. Nezaměstnanost v Kosovu je nyní 50 %. Na základně například najdete hlídače, uklizeče i prodavače kosovské nebo albánské národnosti.

To je i případ 21letého Bujara Rexhepiho. Práci našel v armádním obchodě. „Když sem přišli vojáci, spousta lidí od nich dostala práci. Předtím tu bylo 70 % nezaměstnaných,“ řekl Rexhepi.

Všude jsou odpadky

V Kosovu je už osm let po válce, její následky jsou ale na některých místech patrné dodnes. Mezi novostavbami se tu a tam stále skrývají domy poničené bombardováním.

Po ulicích se povalují spousty odpadků a na každém kilometru najdete alespoň dvě autovrakoviště. Také s mrtvými nakládají Kosované zvláštně. Nepohřbívají je na hřbitovech, ale malé pomníčky stavějí kousek od cesty. V Kosovu nyní žijí zhruba dva miliony obyvatel a od roku 2002 se v něm platí eurem.

Obrazovou reportáž z cesty můžete vidět ve vysílání přerovské kabelové televize v pondělí 14. května v 18.30 hodin nebo na webové stránce televize www.ktvprerov.cz.