VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Komentovaná prohlídka v lednu? Žádný problém

Přerov – Vyrazit do lednové přírody v sobotu, navíc v devět hodin ráno? Pro člověka jako jsem já, který si o víkendu rád pospí a je zimomřivý tak, že i v létě nosí ponožky, se to může zdát jako nepřekonatelný problém. Proto jsem v ten den, kdy jsem se rozhodla absolvovat zimní komentovanou prohlídku Michalovem, vstávala s pocitem, že mám před sebou minimálně Svatojakubskou cestu do dalekého Santiago de Compostela.

22.1.2017
SDÍLEJ:

Komentovaná prohlídka v lednu? Žádný problémFoto: Deník/Ivan Němeček

Přerov mě přivítal po svém – nádraží zelo prázdnotou, město ovládl třeskutý mráz, smog a inverze. Začíná to příjemně, napadlo mě. Čepici jsem si narazila tak, že jsem jen stěží viděla na cestu. V hlavě se mi ale stále dokola honila jedna a ta samá myšlenka – co když akci kvůli počasí zruší? Vždyť tam v takových nelidských podmínkách nikdo nepřijde, ba co víc – ani nepřežije! Ne, to mi nemůžou udělat, vždyť už jsem přece vstala!

Ornitologická stanice poblíž Michalova, odkud se na prohlídku vyráželo, byla pomalu na dohled. Zdá se mi to, nebo tam opravdu nestojí ani jeden jediný člověk? To opravdu nikoho nezajímá, co kvete uprostřed zimy a co skrývají zimní pupeny? Moje deprese dosáhla vrcholu.

Trošku s ostychem zkouším otevřít vstupní dveře stanice. Slyším zvuky, někdo se pomalu blíží. „Tak přece někdo dorazil. Jdete na komentovanou prohlídku?," vítá mě s úsměvem muzejní pedagožka a průvodkyně v jedné osobě Jana Kosturová. Spadl mi kámen ze srdce.

Ve dvou se to lépe táhne

Nakonec vyrážíme jen my dvě. „Jak jste na tom časově, chcete si dát delší nebo kratší trasu?," zeptá se mě zcela vážně. Zaskočená dotazem koktám něco o tom, že i na Sibiři je dnes tepleji, než v Přerově. Z jejího pohledu cítím, že mi rozumí. Vyrážíme vstříc novým poznatkům.

„Zimní prohlídky, které bývají v lednu nebo v únoru, mají lidem ukázat, jak vypadá park a zejména stromy v tomto období. Budeme si všímat pupenů, které jsou pro dřeviny strašně důležité, protože to jsou základy jejich budoucího života," uvádí mě do děje Jana Kosturová.

Po příchodu do Michalova zastavujeme u informační tabule. Zde se dozvídám něco o historii, která sahá až do 14. století. Od ostrůvků a mokřadů, přes „Búdu" – výletní místo Přerovanů, se dostáváme ke století dvacátému, kdy s příchodem architekta Františka Thomayera začíná velká přestavba parku a v podstatě mu dává dnešní podobu.

„Důležitý je rok 1936, kdy byla v Přerově Středomoravská výstava. Někde v těchto místech stála padáková věž a tady kolem Bečvy byly pavilony," doplňuje a dodává, že nejhorším obdobím pro park byla 70. a 80. léta, kdy se zejména o „zelenou část" město přestalo starat úplně.

Takovým znovuzrozením byly pro park devadesátá léta, kdy byly po povodních v roce 1997 do Michalova investovány desítky milionů korun, oplotil se a zavedl řád, který návštěvníci musejí dodržovat. „Problémem jsou možná jen pískové cestičky, které se při větším dešti rozmočí a musí se uzavřít," dodala.

Pupeny jsou to nejdůležitější, co teď můžeme na stromech pozorovat

Samotná prohlídka začíná u javoru babyka, který je zvláštní tím, že se jeho kůra kroutí. „Vypadají, jako by je někdo ždímal, že?," ptá se mě trochu řečnicky hned v úvodu moje průvodkyně.

Duby s habry jsou základem parku, to co v něm zůstalo po lužním lese. Dozvídám se, že duby rostou velmi pomalu, takže ač bychom si mohli myslet, že statný strom je starý i stovky let, nemusí to být pravda. Zjistit se to dá podle letokruhu nebo speciální sondou, která ale může narušit kůru stromu natolik, že ho ohrozí dřevokazné houby a choroby.

Pupeny jírovce neboli kaštanu jsem fascinovaná. Jsou velké a lepkavé. „Před zimou je chrání šupiny, které jsou navíc pokryté chlupy," doplňuje pedagožka a nastavuje mi větvičku, abych si ho mohla lépe prohlédnout.

Po chvilce míjíme lísku, na které visí pár jehněd z loňska. „Lísky a vrby začínají rozkvétat koncem února, tyto stromy a keře opyluje vítr, protože v té době nelítá ještě dostatek hmyzu, který je hlavním opylovačem v přírodě. Konkrétně líska kvete dřív, než má listy," říká.

Všímám si stromu, který je rovný jak sirka. Zahanbil by i pravítko. „To je fastigiata, kultivar, který se řeší geneticky. Vždy, když se nějaký takový v přírodě objeví, zahradníci ho začnou množit. Není to ale možné semenem, pouze vegetativně," vysype ze sebe průvodkyně. A já si jen v duchu říkám, jak to všechno ví?

První, čeho si všimnu na magnolii, jsou pupeny, které vypadají jak „kočičky". A nemám samozřejmě na mysli ta mňoukající stvoření, ale takový ten symbol Velikonoc, který si všichni dáváme na jaře do vázy. Což se teda mimochodem nesmí, věděli jste to?

Jinan dvoulaločný je v Michalově pouze jediný. Listy vyrůstají ve svazečcích na takzvaných brachyblastech neboli zkrácených větvičkách.

„Jinan je velmi odolný, může žít i několik tisíc let. Tyto stromy dokonce přežily i výbuch v Hirošimě a to byly asi jen kilometr a půl od epicentra výbuchu. Všech šest ohořelých stromů znovu obrazilo a jsou tam dodnes," zabrousí trochu do historie.

Zmarličník japonský má Jana Kosturová nejradši ze všech stromů. „Když mu na podzim opadává listí, tak voní jako upečené buchty," říká s úsměvem. Prostě je to takový strom buchtovník!

Konečně přichází to nejlepší – korkovník amurský! Sundávám rukavice a hladím kůru, která je mi, jakožto milovníku vína, dobře známá. Očividně je nás ale víc. „Od té doby, co lidi vědí, že tady je, tak nám ho olupují, ale neuvědomují si, že ho tím můžou dost fatálně poškodit. Navíc je tady jediný," podotýká trochu smutně.

Kalina vonná naši komentovanou prohlídku uzavírá. „Je to keř, který rozkvétá už někdy na konci ledna, má nádherné růžové zvonečky, které překrásně voní. Snáší i dvanáctistupňové mrazy," dodává Jana Kosturová a děkuje mi za to, že jsem přišla.

Ne, to já děkuji. Bylo to milé, příjemné a hlavně poučné. Vlastně, netušila jsem, jaký genofond park v Michalově skrývá. Vy ano?

A na jaře si dáme tu delší trasu, slibuji.

Autor: Zuzana Krybusová

22.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Petr Vrána - ANO - Přerov
12

První den v nové roli? Poslanec Vrána je normálně v práci

Fotbalisté FK Kozlovice (v modrožlutém) proti Ústí
43

Ústí zrušilo domácí nadvládu Kozlovic v "královském" souboji bratrů

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Jak se volilo v obcích na Přerovsku? Tady je pár zajímavých střípků

Co vesnice, to jiný názor. Přestože většina obcí na Přerovsku kopírovala „moravský model“ a lidé zde dali nejvíce hlasů hnutí ANO Andreje Babiše a SPD Tomia Okamury, našly se i světlé výjimky. Někde se do výsledků promítla obliba starostů a venkov zase „podržel“ lidovce a ministra zemědělství Mariana Jurečku.

AKTUALIZOVÁNO

Dálnici z Lipníka zavřela havárie, ucpaly se i cesty okolo

Nehoda zastavila v pondělí ráno hlavní tah mezi Ostravou a Olomoucí. 

Nepropásněte! Výsledky voleb ve vaší obci, názory, podrobnosti

Emocemi a překvapeními nabitý volební víkend přinesl spoustu zajímavých změn, výsledků a reakcí. Tištěný pondělní Deník jich bude plný.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT