Komenský nechtěl, aby škola byla "robotou"

Je to zvláštní souhra náhod. V době, kdy si svět připomíná 420. výročí narození J. A. Komenského, objeví přerovští archeologové zcela nečekaně základy kostela jednoty bratrské ze 16. století. Přestože po této památce v minulosti neúspěšně pátraly celé generace archeologů. Jakoby se chtěl učitel národů, jenž si Přerov zamiloval, svému městu po staletích připomenout. Podobným „zázrakem“ je i získání prvního vydání Komenského díla Schola ludus do majetku muzea.

close zoom_in

Jak se vlastně tento vzácný tisk dostal do Přerova?

Helena Kovářová: Podařilo se nám ho získat díky dlouhodobé spolupráci s pražskými antikváři. Trh v současné době není tak bohatý, jako byl třeba za Františka Slaměníka (pozn. red.: zakladatel muzea) na začátku 20. století. Naděje na koupi tak vzácného díla se naskytne opravdu velmi zřídka a my měli to štěstí, že nám zavolali ještě dříve, než ho dali do nabídky. To byla cesta, jakou jsme získali tento vzácný přírůstek.

Jiří Šmeral: Pátrali jsme po původu díla a zjistili, že antikváři získali tisk od českého prodejce, který měl zřejmě vazby na Maďarsko. Informace do pražského antikvariátu o tom, že je toto vydání k dispozici, vyšla z maďarského spřáteleného antikvariátu. Pochází tedy velmi pravděpodobně z Maďarska, o čemž svědčí i přípisek se jménem Dr. Jószef Bakos. To byl významný maďarský literární vědec a komeniolog. Původ díla je ale stále předmětem bádání.

Helena Kovářová: Vzhledem k tomu, že tento maďarský vědec spolupracoval přímo s muzeem v Blatném potoku, kde Komenský působil, je tato pravděpodobnos­t velká.

SOUVISEJÍCÍ VČETNĚ FOTOGALERIE: V Přerově už vystavili vzácnou Komenského Scholu ludus. PODÍVEJTE SE

Jak dlouho budou moci návštěvníci vystavené dílo ve vitríně obdivovat?

Jiří Šmeral: Využili jsme příležitosti, která se nabízí, a to 420 let od narození Jana Amose Komenského. Cíleně jsme to udělali tak, abychom výstavu otevírali právě v den významného výročí, tedy 28. března. Tento mimořádně vzácný přírůstek jsme se rozhodli zpřístupnit jen relativně krátkou dobu, a to od 28. března do neděle 15. dubna. Až do 16. května můžou ale lidé zhlédnout druhé amsterodamské vydání díla Schola ludus, které vyšlo jen o rok později.

Proč je právě Škola hrou považována za jedno ze stěžejních Komenského děl?

Helena Kovářová: Schola ludus znamená v překladu „škola hrou“, což je známé heslo, které dnes používají učitelé ve škole. Neznamená to ale to, close zoom_in že by si děti ve škole hrály, ale je to obecný Komenského přístup ke vzdělání. To znamená motivovat žáky, dělat učení příjemným. On sám tomu říká: „aby se školy staly dílnou vzdělanosti a nebyly jenom školní robotou.“ Doslovný název „Schola ludus seu Encyclopaedia viva“ znamená Škola hrou, neboli Živá encyklopedie. Je to dramatické ztvárnění jeho jazykové encyklopedické učebnice Brána jazyků. Když Komenský pobýval v Sárospataku, česky Blatném potoku, požadovali po něm reformu školy. Za jednu z vynikajících forem považoval právě školní divadlo. Tehdy bylo obvyklé, že se divadlo hrálo za účelem výuky latiny. Přínos Komenského ale spočívá v tom, že napsal dílo ze života. V tehdejší době se dramatizovaly hlavně biblické nebo antické látky, zatímco toto dílo je soubor osmi her. V první se hovoří o přírodě, ve druhé se popisuje anatomie člověka, ve třetí jsou řemesla, následuje škola, zvyky ve společnosti a církev. Komenský do toho vnesl živé prvky. Na scénu třeba vystoupí posel a oznamuje králi, že se vzbouřila provincie. Když se mluví o manželství, objeví se zase mladík, který váhá, jestli má do manželství vstoupit. Další lidé mu radí a předávají své zkušenosti. Poslední nastudování proběhlo přímo na nádvoří sárospatackého hradu za přítomnosti kněžny a slavilo obrovský úspěch. Když Komenský v roce 1654 opouštěl Sárospatak, tak tam rukopis zanechal, a odešel do Lešna, a později do Amsterodamu. Naše vydání je tedy přesný scénář se všemi scénickými poznámkami a radami, které napsal pro nastudování Komenský. Uherští studenti donesli první vydání tohoto díla z Blatného potoka do Amsterodamu, Komenský je ukázal zdejším radním, a protože se jim líbilo, rozhodli se, že ho nechají vytisknout znovu. Komenský této příležitosti využil k autorským korekturám díla. Vydání, které je k dispozici v Národní knihovně a dalších knihovnách Západní Evropy, je už opravené, narozdíl od toho, které máme my. V tom je jeho velká cena.

Jiří Šmeral: Komenský se snažil v celém svém díle veškeré vědění utřídit, systemizovat a dostat se do situace, kdy nebude možné věci rozporovat. Když se podaří všechny spory vyřešit a najde se jasné a nezpochybnitelné řešení, kterým se odstraní všechny konflikty. Ať už z pohledu konfliktů mezi státy, mezi lidmi či uvnitř člověka. Jedná se o systém všenápravy, který prolíná celým Komenského dílem.

Můžete říci, jaká je cena prvního vydání díla Schola ludus? close zoom_in

Helena Kovářová: Řekla bych, že cena, za kterou jsme ho pořídili, nebyla vzhledem k jeho historické hodnotě až zas tak velká. Ale nebudeme ji prozatím zveřejňovat.

Jaký byl vztah Komenského k Přerovu?

Helena Kovářová: Dostal se do města na studia a poprvé se zde začal učit latinsky. Do lavice zasedl s žáky, kteří byli o čtyři roky mladší než on, takže už z toho je vidět, že se nikdy nevzdával, překážky pro něj byly výzvou. Poté, co vystudoval bratrskou školu, která byla poměrně proslulá, odešel do Německa, a do Přerova se vrátil a začal zde působit jako pomocník biskupa a jako učitel. Tady v Přerově sbíral své první pedagogické zkušenosti a začalo v něm zrát přesvědčení, že prvním stupněm k všenápravě je zlepšení vzdělávání.

Jiří Šmeral: V letech 1608 až 1611 studoval na bratrské latinské škole a od roku 1614 do roku 1618 působil jako rektor této školy. Do Přerova přišel jako relativně starší student, ale velmi rychle svůj handicap, pokud to tak vůbec můžeme nazvat, odstranil. Školu, která se studovala šest let, zvládl za tři roky. V roce 1618 se Komenský v Přerově oženil a vzal si Mandalenu Vizovskou, která pocházela ze Zábřehu. Její otec byl poměrně vysokým úředníkem na zábřežském panství, a když zemřel, provdala se matka Mandaleny Vizovské za místního měšťana a člena jednoty bratrské a přestěhovala se do Přerova. V roce 1622 zde ale zemřela na následky epidemie jak jeho manželka Mandalena, tak jeho dvě děti.

Kolik knih a tisků, které jsou spjaty s osobou učitele národů, je uloženo v depozitáři Muzea Komenského?

Jiří Šmeral: Pokud jde o takzvaná komeniana, která se zabývají nejrůznějšími souvislostmi života J. A. Komenského, tak těch jsou asi tři tisíce. Starých tisků do roku 1800 je zhruba stovka.