„Studna kromě svého původního účelu sloužila sekundárně i jako úložiště pestrého odpadu. Nalezené předměty skvěle ilustrují každodenní život Přerovanů v období Rakousko-Uherska, ale i za první republiky,“ přiblížil přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

Badatelé v neděli s pomocí dobrovolných hasičů prohloubili spodní části sedimentů a nalezené předměty vytahovali ze dna kýbly.

„Podařilo se nám studnu prohloubit do hloubky 16,3 metru, ale předpokládáme, že je ještě hlubší. Neunikly nám žádné věci - například hliněné kuličky, s nimiž si hráli přerovští chlapci před sto dvaceti lety, mosazné krejcary ze druhé poloviny 19. století či mince z období protektorátu,“ vyjmenoval.

Největší jeřáb v republice odstranil starý železniční most přezdívaný "rámusák" na hlavní trati u Přerova. 26.9.2020
"Rámusák" u Přerova dorámusil, odnesl jej obří jeřáb. Podívejte se

Unikátní je i soubor zlomků porcelánového nádobí - pítka nebo talíře. Na některých předmětech jsou i značky dobových porcelánek - například Austria.

„Očistili jsme téměř kompletní exemplář kameninové láhve na minerální vodu. I když byl výrobní kolek špatně čitelný, v jeho střední části se nacházel nápis Selters Nassau, což byl za Rakousko-Uherska proslulý zdroj minerální vody,“ zmínil. Další nalezená láhev pochází z prvorepublikové likérky Kafka v Příbrami.

Ze dna studny badatelé vyzvedli také torzo koloběžky, dřevěný nůž nebo části nábytku obyvatel měšťanských domů na Horním náměstí.

Cenný je i nález munice - prázdné nábojnice z první světové války nebo torza granátu ze druhé světové války. Kvůli tomuto objevu museli dokonce archeologové přivolat na místo pyrotechnickou službu.

„Výzkum v letošním roce končí, ale není vyloučeno, že se sem ještě v příštím roce vrátíme,“ doplnil Zdeněk Schenk.

Bádání na dně historické studny na Horním náměstí v Přerově
Historická studna v Přerově vydala další zajímavé objevy

Studna na prostranství mezi lípami na Horním náměstí byla součástí historického jádra města už na přelomu 15. a 16. století. Svou funkci ale ztratila po zavedení městského vodovodu v roce 1903.

Město má zájem tento historický prvek obnovit, a proto museli odborníci zdokumentovat technický stav původní studny, její hloubku a parametry.

Podle Zdeňka Schenka pochází studna z období pozdní gotiky, kdy Přerov vlastnil Vilém z Pernštejna.

„Nejstarší zpráva o zásobování prostoru Horního náměstí vodou je z roku 1503. Studna vznikla pravděpodobně v první třetině 16. století,“ upřesnil.

Velké překvapení čekalo badatele, kteří odkryli v pátek dopoledne část betonového záklopu studny na Horním náměstí v Přerově. V hloubce čtrnácti metrů se totiž nacházela voda. Původní studna byla vybudována na přelomu 15. a 16. století.
Historickou studnu na Horním náměstí radnice obnoví