Výrobou a distribucí roušek dnes žije celé město.

„Nečekali jsme tak velký ohlas, když jsme na Facebooku vyzvali švadlenky, aby nám pomohly šít roušky. Jako obchod jsme rozdali všechny bavlněné látky a oslovili i město, zda by nám nechtělo na materiál přispět,“ líčí živnostnice Kateřina Poláková, z jejíž prodejny se stalo sběrné místo.

S rozvozem potřebným pomáhají městští strážníci, ale zapojila s i spousta dobrovolníků.

„Už se nám roušky podařilo odevzdat místním zdravotníkům, do domova důchodců v Tovačově, na dětské oddělení nemocnice v Kroměříži nebo na patologii do Přerova. Dnes jsme posílali tři sta kusů roušek do Litovle. Když se nám kdokoliv ozve, ihned jeho požadavek vykryjeme,“ líčí Kateřina Poláková.

Roušky prý dostaly i prodavačky v místním marketu Albert nebo zaměstnanci pošty. Lidé je seženou i v lékárně a přijít si pro ně můžou i do prodejny na Masarykově náměstí.

„Do šití se zapojila řada švadlenek z Kojetína a okolí. Po dohodě s městem dodáváme ústenky i do okolních obcí - Křenovic, Polkovic, Stříbrnic a dalších,“ dodává.

Obrovská solidarita překvapila

Lidé v Kojetíně se díky šití roušek více semkli.

„Obrovská solidarita obyvatel nás mile překvapila - jedna paní nám donesla dvě bedny jablek, lidé nám napekli štrůdly a perníčky, darovali dokonce sedm šicích strojů. Máme v Kojetíně také vlastní rouškovník,“ popisuje.

Kojetínská iniciativa už rozdala stovky roušek.

„Chtěla bych všem, kteří se do ní zapojili, poděkovat, že mají srdce na pravém místě,“ neskrývá své dojetí.

Aktivitu místních lidí si pochvaluje i starosta Kojetína Leoš Ptáček.

„Obracejí se na nás i osadní výbory - například z Kovalovic, takže jsme se rozhodli na látky jako město finančně přispět. Pro rozpočet to není žádná velká finanční zátěž,“ řekl starosta.