Přerovská knihovna teď přichází s výzvou - hledá všechny, kdo by mohli poskytnout bližší svědectví o době, ve které Karel Přikryl žil, ať už prostřednictvím vzpomínek rodinných příslušníků nebo fotografií.

„Karel Přikryl byl významným Přerovanem a vlastnil cihelnu v Předmostí, která dodávala cihly mimo jiné i na stavbu Městského domu. Nechal postavit architektem Robertem Motkou nádhernou prvorepublikovou vilu, ve které už šedesát pět let sídlí Městská knihovna,“ přiblížila její ředitelka Edita Hausnerová.

„V rámci Dnů otevřených dveří jsme se dozvěděli od návštěvníků některé zajímavé informace o jeho životě a podnikatelské činnosti ve městě. Chceme zjistit více, a proto vyzýváme nejen Přerovany, ale také obyvatele okolních obcí, zda by nám s doplněním střípků do mozaiky o jeho životě pomohli,“ dodala.

Zchátralé budovy u "mašinky" u nádraží, které kdysi patřily Českým drahám, jsou podle hlasování v anketě Přerovského deníku třetí největší ostudou města.
Ostudy Přerova, 3. díl: Zchátralé budovy u mašinky u nádraží

Podle archivních pramenů pocházeli rodiče Karla Přikryla z Kokor a Nelešovic. „Pokud by lidé ve svých rodinných albech našli fotografie, na nichž je Karel Přikryl zachycený, zaslechli rodinné historky, budeme rádi, když se s námi o ně podělí a budou nás kontaktovat třeba přes místní pobočky v Předmostí, Čekyni nebo Penčicích. Mohou nám zatelefonovat nebo poslat e-mailem zprávy. Velmi rádi přijmeme cokoliv, co by se týkalo jeho života - ať už osobního nebo podnikatelského, ale uvítáme také informace o historii této vily a jejího okolí,“ podotkla Hausnerová.

Na fotografii, kterou se podařilo získat díky pamětnici, je majitel cihelny Karel Přikryl ve spodní řadě druhý zleva.Na fotografii, kterou se podařilo získat díky pamětnici, je majitel cihelny Karel Přikryl ve spodní řadě druhý zleva.Zdroj: Se souhlasem Městské knihovny v Přerově„Na základě reportáže o proměně prostor knihovny, odvysílané v České televizi, se nám ozvala jedna paní z Ostravy, která pochází z Přerova. Vzpomněla si, že když měl její dědeček s babičkou svatbu, byl na ní právě Karel Přikryl. Poskytla nám fotografii této významné rodinné události, na které je Přikryl zachycený. Je to vůbec první jeho fotografie, kterou máme k dispozici,“ řekla.

Pamětnice znala továrníka Přikryla z vyprávění své maminky. „Podle ní byl druhým přerovským Baťou, ke svým zaměstnancům se choval velmi lidsky. Když měl někdo výročí nebo svatbu a podílel se na úspěchu společnosti, tak mu vyplatil odměnu v podobě cihel,“ vylíčila.

Z archivních pramenů se podařilo zjistit, že matka továrníka Karla Přikryla pocházela z Nelešovic, otec byl z Kokor. „Jeho matka ovdověla a podruhé se vdala za Antonína Fryčka, který byl prvním ze stavitelů menších cihelen v Předmostí. Když i on zemřel, usoudila, že předá podnikání právě Karlu Přikrylovi. Ukázalo se, že to bylo dobré rozhodnutí,“ popsala Hausnerová.

Karel Přikryl získal odborné vzdělání na keramických školách v Německu. V roce 1903 přikoupil parní kruhovou cihelnu po Vilémovi Žákovi u cesty na Žernavou. Obě tyto cihelny, které ležely naproti sobě na opačném konci kopce, udržoval Přikryl ve vzorném pořádku. Za první republiky produkovaly 14 milionů cihel ročně.

Vysokorychlostní trať - trasa
Přerovští radní: Nechceme ničit kvůli VRT krajinu. Řešením je tunel

Menší Přikrylova cihelna měla kapacitu čtyři miliony cihel, větší šest milionů a Společenská cihelna vyrobila další čtyři miliony cihel. Z Přerova tak odcházely na vzdálenější místa drahou asi čtyři miliony cihel ročně, což bylo pět vagonů denně.

Přerovské cihelny byly znárodněny vyhláškou ministra průmyslu ze 27. června 1948 a začleněny do Moravskoslezských cihelen se sídlem v Brně. O rok později byly zřízeny Hanácké cihelny v Olomouci, později vznikly Severomoravské cihelny se sídlem v Hranicích. Provoz cihelen v Předmostí byl ukončen v osmdesátých letech minulého století.

„Karel Přikryl žil na sklonku života pouze z pachtovného a důchodu ve výši 192 korun. Zemřel v domě na Žerotínově náměstí, který ve třicátých letech 20. století postavil jako rodinnou vilu,“ dodala.

Primář přerovské ortopedie Pavel Přikryl kromě náročné profese zvládá i různé koníčky - tím největším je sport.
Primář přerovské ortopedie: Obézních pacientů, kteří přetěžují klouby, přibývá

Stavba této secesní vily na Žerotínově náměstí začala 15. května 1926 a dokončena byla 10. října 1927. Postavena byla podle plánů významného přerovského architekta Roberta Motky. Fasádu domu dodnes zdobí sochy, jež ve svém ateliéru v přerovské ulici Svisle vytvořil akademický sochař František Mádle.

Dvě manželky

V honosné vile - dnešním sídle knihovny - žil Karel Přikryl se svou první manželkou Ilonou Helenou von Fogaras, která pocházela z uherského šlechtického rodu (1869 - 1946). Protože se po válce hlásila ke svému maďarskému původu, byla její polovina vily v roce 1946 zkonfiskována. Ve stejném roce se stal Karel Přikryl vdovcem. V roce 1947 se ve věku 71 let znovu oženil s Marií Přikrylovou Solařovou, která byla téměř o třicet let mladší a pocházela z Holešova.

Karel Přikryl věnoval druhou polovinu vily městu. Protože neměl vlastní potomky, v dědickém řízení se o jeho majetek dělily druhá žena Marie Přikrylová Solařová a sestra Božena Procházková. Městská knihovna zde sídlí od roku 1959.

Na pondělním jednání zastupitelstva v Přerově vystoupili bývalí zaměstnanci Domova pro seniory, kteří viní ředitelku tohoto zařízení ze šikany.
Bývalí zaměstnanci obvinili ředitelku Domova pro seniory v Přerově ze šikany

„Chceme se dozvědět o Karlu Přikrylovi co nejvíce, protože si myslíme, že si to jeho odkaz, ale i tento dům zaslouží. Tyto informace pak můžeme dál zprostředkovávat na Dnech otevřených dveří. První se letos uskuteční 13. dubna od 8, 10 a 13 hodin. Pokud se materiálu sejde více, můžeme s ním dál pracovat. Uvítáme cokoliv - vzpomínky bývalých sousedů, lidí, kteří pracovali v továrnách a cihelnách, ale také širší rodiny - prasynovců nebo praneteří,“ doplnila Zuzana Paštrnáková, která má v přerovské knihovně na starosti vzdělávací aktivity.

Prohlídka Přikrylovy vily v Přerově v roce 2022. Podívejte se