Ještě loni v zimě pomáhaly s úklidem sněhu v ulicích Přerova desítky dlouhodobě nezaměstnaných.

Museli. Kdyby si ráno nepřišli pro lopatu, neměli by nárok na podporu.

Rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož je povinná veřejná služba v rozporu s některými ustanoveními Listiny základních práv a svobod, ale udělalo obcím čáru přes rozpočet. Přišly totiž o cenné pomocníky.

Podle nedávného rozhodnutí Ústavního soudu už nyní Úřad práce nemůže vyškrtnout z evidence nezaměstnaného, který veřejnou službu odmítne.

Dosud byla přitom tato práce povinná a nezaměstnaný si musel odpracovat zhruba dvacet hodin týdně.

„Na veřejné službě všichni skončili a u technických služeb teď pracují pouze dva lidé. Lidem se zkrátka nechce uklízet, pokud nemusejí. Naproti tomu ženy, které pomáhaly ve zdravotnictví a nebo pečovatelské službě, zůstaly. Důvodem je, že mají šanci získat trvalé místo," nastínila situaci vedoucí oddělení zaměstnanosti přerovského Úřadu práce Irena Škodová.

Lidé z Úřadu práce zajišťovali pro zdejší technické služby například úklid chodníků v době, kdy napadlo více sněhu nebo se na chodnících vytvořilo náledí, ale starali se také o údržbu zeleně, pracovali na hřbitově či skládce komunálního odpadu. To už je dnes minulost.

Z původního počtu pomocníků zůstali jen dva – muž a žena, kteří pracují dobrovolně a bez nároku na odměnu.

„Chodí k nám vypomáhat na třídící linku na skládce v Žeravicích. Přihlásili se dobrovolně a chodí rádi, takže bychom pro ně chtěli zajistit veřejně prospěšné práce tak, aby dostávali alespoň nějakou odměnu," zmínil ředitel Technických služeb města Přerova Radek Koněvalík.

Klouzalo to všude

Právě zimní měsíce jsou přitom pro technické služby doslova zkouškou ohněm, jak ukázalo náledí z počátku týdne.

Přestože byla v terénu veškerá technika a posyp zajišťovaly tři desítky zaměstnanců, obyvatelé ze všech koutů města i jeho částí nadávali.

Kluzko bylo totiž i na frekventovaných místech, jako třeba u nádraží nebo před bankami v centru.

Lékaři přerovské nemocnice ošetřili desítky zraněných lidí.

Veřejná služba by mohla být placená

Podle Radka Koněvalíka se teď o úklid sněhu a posyp chodníků starají pouze zaměstnanci technických služeb.

„Díky amnestii k nám totiž přestali chodit také lidé, kteří vykonávali alternativní tresty, takže lidí v terénu je ještě méně," vysvětlil.

Nadějí je do budoucna je pouze ujištění generálního ředitele Úřadu práce Jiřího Kubeši, který hodlá věc řešit. Podle něj pracovalo ve veřejné službě před zrušením opatření měsíčně zhruba šest tisíc lidí, nyní ale dobrovolně pokračuje jen asi stovka nezaměstnaných.

Kubeša připustil, že by veřejná služba mohla být placená a možností je i určitá modifikace veřejně prospěšných prací.