Knihu v sobotu 15. záříodpoledne slavnostně pokřtil starosta obce Oldřich Šnajdárek za přítomnosti kolektivu autorů a nakladatele.

Čím je tato publikace v rámci regionu výjimečná? „Považuji knihu o Klokočí za jednu z nejlepších, které na Přerovsku vůbec vyšly. A to nejen co do rozsahu informací, ale i po stránce odborného zpracování. Na tak malou obec kniha takového formátu není úplně běžná,“ soudí ředitel Státního okresního archivu v Henčlově Jiří Lapáček.

Asi největší zásluhu na tom, že kniha vůbec vznikla, má podle jeho slov rodačka z Klokočí a pracovnice Muzea Komenského v Přerově Helena Kovářová. „Hledání kořenů bylo pro mě jako rodačku velmi zajímavé, a to jak z profesního, tak i z osobního hlediska,“ vysvětlila Kovářová.

Kniha podle jejích slov vznikala několik let. „O historii obce se dosud nikdo podrobně nezajímal, takže to byla mravenčí práce. Opírala jsem se nejen o historické prameny, ale i o výpovědi místních obyvatel,“ popsala.

Při hledání poznatků o historii Klokočí se jí prý podařilo objevit i několik zásadních momentů, charakteristických pro obec. „Tím zásadním byl spor o pastviny mezi Klokočím a vrchností, který probíhal koncem 18. století a skončil prohrou obce. K problematice se dochovaly jak archivní prameny, tak i vzpomínky pamětníků,“ líčí.

Komplikovaný byl rovněž vztah obyvatel k místnímu učiteli na konci dvacátých let dvacátého století. „Lidé proti němu vystoupili, protože se nemodlil spolu s dětmi. Nakonec ale uznali jeho kulturní přínos pro obec a osvětovou činnost,“ přiblížila.

Kniha je rozčleněna do několika úseků. Část týkající se pravěké historie zpracoval Aleš Drechsler z Muzea Komenského v Přerově, Helena Kovářová se zabývala historií do roku 1848, Jiří Lapáček pak úsekem dějin od roku 1848 do roku 1990. „Nejvýraznější osobností Klokočí, jež dosáhla nadregionálníhovýznamu,byl Martin Šlosar, opat Rajhradského kláštera.

Zajímavá je také postava Jana Lesáka, který se zasloužil o zřízení školy a nechal postavit silnici z Klokočí do Hrabůvky,“ vyjmenoval některé ze slavných rodákůJiří Lapáček. Státní okresní archiv v Henčlově ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově chystá v současnosti i další publikace – o historii Drahotuší, dále pak obcí Polkovice a Citov.

Podle starosty obce Oldřicha Šnajdárka přišla kniha obecní kasu na sto patnáct tisíc korun a byla vydána v nákladu šesti set kusů. „O publikaci je mezi místními velký zájem, většina lidí totiž její vznik iniciovala už na žehnání obecního praporu a znaku,“ uzavřel starosta.