Jak prožívali advent a vánoční svátky naši předci? V čem spatřujete největší rozdíl mezi tím, jak se slavily Vánoce za první republiky a jak se slaví dnes?

Za první republiky byla podle mého zjišťování a dostupných archiválií většina akcí věnována sociální a humanitární pomoci. Na tom se podílely různé přerovské spolky, kterých bylo ve městě bezpočet. Byla to jednak Okresní péče o mládež, pak to byl spolek České srdce, Česká sociální pomoc a nebo dobročinný spolek Vlasta, což byl vůbec nejstarší dámský spolek v Přerově. Sociální cítění tehdejších továrníků, ale i drobných živnostníků, bylo větší než dnes.

V Přerově stávaly za první republiky na nynějším náměstí T. G. Masaryka vždy o svátcích takzvané Vánoční stromy republiky, u kterých byla pokladnička. Výtěžek ze sbírky byl věnován na podporu chudým dětem, sirotkům nebo nezaměstnaným. V době po první světové válce se finance dávaly válečným sirotkům a invalidům. V Přerově se konaly také různé besídky na školách, podnikatelé věnovali potraviny do táborů i škol. Podpora směřovala hlavně k dětem – některé výtěžky byly věnovány i na lékařská vyšetření dětí.

Můžete zmínit zajímavosti z tehdejšího života? close zoom_in

Vánoční nadílky se po první světové válce konaly na Horním náměstí v Přerově a například v roce 1915 se peníze rozdělovaly pro dvě stě dvacet potřebných rodin. Většinou tyto finanční dary rozdělil spolek, který si také zjistil, jak na tom během války jednotlivé rodiny jsou. Například paní Terezie Kozénková darovala Sirotčímu spolku „tisíc polévkových kostek Maggiho“. O tuto vzácnost se mohly tři dny před Štědrým dnem přihlásit na Horní náměstí vdovy po padlých vojínech.

Zcela odlišné byly Vánoce v roce 1938, o nichž informuje na svých stránkách Přerovský obzor. Píše se v něm: „Letos měl býti opětně po několika letech postaven vánoční strom republiky, posléze však přece rozhodnuto uspořádati místo něj jen sbírkovou akci – vánoční koledu. Jako obvykle postavila alespoň firma Baťa před svůj prodejní dům vánoční strom se dvěma pokladničkami. Žel, štědrost Přerovanů se dosud příliš neprojevila, neboť za první tři dny bylo dobročinnému účelu odevzdáno jen 213 korun“.

Jaký byl v té době kulturní život ve městě?

V dobovém tisku se třeba můžeme dočíst, že 26. prosince 1938 sehrála olomoucká činohra v Městském domě dětské představení Paleček a obr Hromotluk. O Vánocích také promítala filmy přerovská kina – kino Alfa či komorní kino Olympia. Jejich provozovatelé vyčleňovali část tržby, což je evidentní i z účetnictví, právě na vánoční nadílku. V Přerově také hráli o Vánocích divadlo ochotníci s tím, že část výtěžku z jejich představení putovala na nadílku.

Dokdy se v Přerově udržela tradice vánočních stromů republiky?

Až do roku 1939. Během války se podobné akce nekonaly, zvykem byly pouze mikulášské nadílky. Během nich se rozdělovaly nejen materiální dary jako potraviny, cukr nebo kostky magi, ale děti dostávaly i na školách, kde přesně věděli, jak na tom kdo je, obuv nebo šaty. Spolky si zjišťovali, kdo je takzvaně nejpotřebnější. Po šestileté nucené přestávce se tradice vánočních stromů na náměstí obnovila až v roce 1945. V Přerově stál vánoční strom republiky už v mírových podmínkách od 9. 12. 1945 do 6. ledna 1946.

Je v dobovém tisku zmínka třeba o tom, kde se v Přerově prodávali kapři?

Kapři se prodávali v pasáži U Boudů. Podle reklamního letáku z té doby zde bylo možné sehnat i vánoční dárkové koše v přepychovém provedení. Dárci si dělali prostřednictvím Přerovského obzoru reklamu, protože se zde otiskovalo poděkování. Zajímavé je i porovnání otevíracích hodin obchodů – ve třicátých letech bylo na Štědrý den otevřeno do 17 hodin a v další dny už bylo zavřeno. Předvánoční atmosféra většinou odrážela dobu, ve které se svátky konaly. Třeba v době krize neměli lidé peníze na dárky. Přesto se v minulé éře projevovalo více sociální cítění, to je s dnešní dobou nesrovnatelné.